Síla odpuštění je silou Božích slov o světě

Tato slova zní v našich slovech takto: Kdo najde poznání Boha v sobě, ten bude jako on tehdy, když slova pochopí ten, kdo je pronesl i ten kdo je přijal.

Síla odpuštění (pracovní název)

Kdokoliv otevře téma odpuštění, zeptá se sám sebe. Dokáži to? Ano dokáži, protože věřím, že existuje něco, co mě přesahuje a tvoří spravedlnost světa, kdy já jsem součástí této spravedlnosti tím, že dokáži odpustit.

Forma odpuštění může být různá, přesto jedna převažuje. Odpustit znamená být v klidu a věřit, že stvořitel přijme takové opatření, že spravedlnost jeho bude i mou spravedlností. Tato forma odpuštění je zcela běžná, ale lidé dokáží mnohem víc.

• Další forma odpuštění je tato: Chápejte mě, buďte jako já, kdy já Vás miluji jako jedno. Tato forma je mnohem vyšší a lidé ji pochopí až ve vyšším věku, kdy věk nehraje roli, ale zkušenost s Božstvím.

• Další a nejvyšší forma odpuštění je tato: Kdo najde květ v tom, co vytvoří druhý člověk, ten nepotřebuje odpuštění, protože vše přijímám z jeho rukou jako dílo stvořitele.

Další odpuštění není možné, pak nastupuje pojetí Božství v nás. Toto pojetí Božství je tvořeno skutky, které za života vykonáme. Kdy skutky nebudeme poměřovat svět, ale činy, které k těmto skutkům vedli. Bůh je totiž spravedlivý v tom, co činí, a to jsou ty skutky, které jako lidé vykonáte, kdy jeho spravedlnost může být i vaší spravedlností.

Porovnat spravedlnost Boží se spravedlností lidskou nejde, přesto by lidé měli se o to snažit. Kdy každý člověk si řekne:

Kdo bude jako já, ten bude jako ty, tedy, že jsme jedno, které tvoří poznatky života společného. Tímto dojde k vývoji pozitivnímu ve smyslu změny života.

Dalo by se pokračovat, kdy forma odpuštění není poznána lidmi v celé šíři. Kdy odpuštění není jen forma, ale je to skutek a čin člověka, který uvěří.

Tímto si myslím, že jsem dal, co jsem mohl dát a budu se těšit na další spolupráci.

J.H.