Probuzení je dílem člověka i Boha

Kdy se koná probuzení člověka? Je to v ten moment, kdy si člověk uvědomí, co tvoří ve stvoření a jaký je jeho úkol.

Střípky běžného dne (pracovní název)

Souběžně řečeno jedno: Kdo bude v tento čas skutečným člověkem, ten najde to, o čem snili dávní mudrci, o světě, kde je vše jedním.

Dávní mudrci si nevysnili svět, kde je vše jedním, ale nedokázali jej zažít z důvodů o kterých bych tu rád pohovořil. Tento svět není fiktivní, ani není reálný. Kde tedy je? Je v nás a My jsem tím světem. Doba přišla a odešla, však my lidé zůstáváme, dalo by se říci. Jediné, co zůstává je dílo člověka, připomněl jeden muž. Ano je to tak, jenže dílo člověka je omezené, proto se stalo pravidlem, že ti co žili, byli a jsou aby tvořili dílo další. Jejich duch žije právě tím, jak žili za života, jen jejich působení je jiné. Dílo jejich těla může být zapomenuté, však dílo jejich duše, bude zde žít na věky. A nyní si probereme principy, jakými se toto tvoří:

• První princip je princip duše, která vždy vydá ze sebe to nejlepší, co vytvořila je však dílem všech a nejen jejím, jak se na první pohled zdá.

• Druhý princip je obdobný prvnímu, kdy duše dostává to, co potřebuje a tělo je jen nositelem myšlenek duše. Těmito poznatky budete porovnávat duši i tělo, znělo vzduchem.

Však duše spí, u většiny lidí tomu tak bohužel je, jenže jsou duše tak mocné, že dokáží ostatní ze spánku probudit. Jenže jak to provést, zněla otázka? Odpověď je jediná. Až přijde čas každé duše, bude probuzena, to že se duše budí v rozdílný čas je důležité nejen pro ně, ale pro vývoj lidstva a potažmo celku. Protože kdyby se všichni probudili, tak by tím nic nezískali, jen by se utvrzovali v tom, co dokázali. A o tomto není tento svět, kde je vše jedním a kde má být zjevená pravda o světě, který bdí za hmotou. Proto tento princip bude zachován pro věčný čas, kdy jen malá část duší bude probuzena a ti ostatní budou jen vlečeni těmi co vidí dál.

Takový princip neznám, ohradil se jeden člověk. Je mi jasné, že jej znát nemůžeš, protože duše nemůže prozřít sama, ale musí být k prozření vedena Bohem a člověkem. Kdy Bůh říká toto:

Nehledej a jdi, protože cesta, po které jdeš je jediná správná.

A člověk dodává:

Kdo najde v tento čas květ, ten bude květem samým, tedy že se stane květinou pro příští čas. Ten čas není určující měrou, ale je jen dočasností.

Takto byl utvořen svět a takto bude i poznán. Kdy lidé probuzení budou mantrou Boží pravdy o světě, kde vše žije s láskou a pokorou Boží. Ta láska, pokora je základem každého probuzení, proto i Vy bděte nad těmito principy, která jsou kostrou stvoření.

Děkuji Vám za pozornost a přeji Vám hodně zdaru.

J.H.