Právě proběhlo konečné zúčtování se světem

Uvěřte těmto slovům, které jsou slovy Boha, že jen mým slovem budete poměřovat svět. Je to slovo lásky a pokory ke všemu. Pokory, kterou máte najít v sobě jako poznatek lásky.

Co dál? (pracovní název)

Po této otázce musím vysvětlit co bylo příčinou této otázky. Celá příčina zněla takto:

Když lidé si nedokáží vládnout sami sobě ani těm co mají vládnout, jak bude vypadat budoucí společnost?

Celá otázka má jedinou odpověď. Co bylo příčinou tohoto úpadku? Co bylo příčinou toho, že lidé nejdou dál, a setrvávají ve stavu, kde se nedá nic najít, ale jen přežívat?

Na tyto dvě otázky se musíme ponořit do příčin vzniku a jednou z příčin vzniku je poznání sama sebe. Kdo pozná sám sebe, ten prozře, že Ví, co dokáže a Ví, že je bytost myslící a věřící jako člověk. K tomuto mělo dojít a k tomuto nedošlo. To Vím je skutečně velké, protože poznání víry tvoří skutečně velké Vím.

To celé má nádech patosu, povzdech si člověk. Jaký patos máš na mysli, dostal odpověď? Mám na mysli to, že dokázat něco tak primitivního dokáže jen skutečný člověk, kdy zbytek nebude schopen si uvědomit kvalitu, kterou má v sobě. Lidé tak spí jak šípková Růženka a lidé nectí svoji duši. Co je příčinou toho, že nectí svou duši?

Příčina je jediná. Konzum jim zaslepil oči a zatemnil mysl. Konzum a poznání těla jim dalo klíče od ďáblových otázek kolem stvoření člověka. Tyto otázky ďábel formuloval takto:

Co bylo příčinou evoluce? Co je příčinou toho, že se mám dobře a nakonec, co je příčinou toho, že dokáží býti vším?

Tyto otázky vznikly z toho, koho si nesmíme uvědomit. Nejsou z Boha, ale jeho protějšku. Ten protějšek miluje svět a svět mu tleská.

Celé to nemá ani za mák cenu, oponoval člověk. Chceš říci, že jsem propadl ďáblu? Ano říkám to jasně, protože Božství si přálo poznat Vás jako milující bytosti, přitom Vy jste udělali pravý opak.

Jsem a přesto jsem, zněla odpověď. Není tomu tak, odpověděl Bůh. Jsi proto, protože miluji tento svět a miluji jej pro svou krásu, kterou poznávám prostřednictví Vás. Tato krása je tak kráskou naší společnou. Proto pochopte má slova lásky takto:

Slova nemohou vystihnout co cítím, přesto se pokusím zobrazit jediné slovo a tím je pokora ke všemu. Tato pokora nemá reálný základ na zemi, ale v Božství. Až Vy lidé jej pochopíte jako poznatek svůj, pak naleznete i Boha v sobě. Těmto slovy se loučím.

Božství dalo do vínku světu pokoru a moudrost. Takovou moudrost, aby našlo vše, co najít má. Proto věřte, že vše nalezne to, co najít má, protože vše je jedním. Toto říká nejen Bůh, ale i člověk, který pochopil z Boha tolik, že dokáže být jako on ve stavu prozření.

Toto prozření není, jak být jako on, je to stav poznání pravé podstaty světa, která říká toto:

Slovo je slovem teprve tehdy, když je tak pochopeno, proto věřte, že vaše slovo bude stvořitelem stejně pochopeno jako slovo vaše. Jinak odpovědět nemohu.

Tímto se loučím a přeji si vyslovit jediné. Co bylo příčinou života všeho jako jednoho? Byla to příčina tak hluboká, že ani Bůh ji neobjevil v sobě, ale dává ji poznat jako život všech. Proto konejte ze všech sil jako koná on, abyste nalezli to jedno v sobě i mimo sebe ve světě, kde jedno je vším. Těmito slovy se loučím.

Děkuji za pozornost.

J.H.