Najde-li se skutečný člověk, svět mu otevře svoji náruč

Kdokoliv může být člověkem, jen to vyžaduje slovo být i poznání Boha, který tvoří vše, nejen v nás, ale ve všem.

13.12.2024

Světlo povstalo z nás (pracovní název)

Kdo si myslí, jsem světlo, nemýlí se. Kdo si myslí, jsem ten, kdo je i není, nemýlí se. Jak je to tedy doopravdy?

Staniž se slovo Boha jako člověka, který pochopil vše. Jsou slova vysoká i nízká, kdy každé slovo má váhu toho, koho miluje. A to jsme My všichni. Nejsme jen milující, ale i dávající dary světů, které milujeme. Proto platí, že na zemi je blaze tím, jaká různost se tu projevuje. Je to doslova Božská zahrada pocitů, vjemů i života, který naplněn je životem po okraj.

Tento úvod byl nutný k pochopení slov, které musí být zveřejněny. Slova tvoří kostru života, a to toho koho milujeme. Od toho jsem tady, abych tímto životem naplnil život. Nedá se tedy říci to, že život je nízký či vysoký, ale že je životem, který chápeme jako jedno.

Je to nejvyšší poznání života, které uděláme před tím, než umřeme symbolickou smrtí a to proto, abychom se obrodili v těle i duchu. Takto postupuje zákon světa, že co vysoké je, dostane více a vše, na rozdíl od těch, co nic nechtějí. Taková spravedlnost pramení ze života věčného a takto Bůh definuje život.

Ta definice života je složitá, přesto křišťálově čistá pro tento i příští čas. Kdo jsi člověče, zeptal se Bůh? Jsem ten, kdo pozvedl číši k tobě, aby se napil života věčného. Takto odpověděl člověk. A tento člověk, vědom si toho, co zastává, pozbyl všech práv na život. Jakmile se napiji ze společné číše s Bohem, stane se tím, kým by chtěl být každý. Skutečným člověkem, který umřel proto, aby mohl žít. Kdy tahle smrt je symbolická jako život, který žil.

Takto definuje Bůh život skutečných lidí.

Jsou věci mezi nebem a zemí, stvořené k poznání všem. Jsou však věci stvořené k poznání těm, co pozvednou číši s Bohem.

Těmito slovy se loučím a předávám svoje poznání dál.

J.H.