Na počátku byla tma, ale světlo

Které zářilo bylo onou tmou. Jak je to možné, zeptala se duše? Je to proto, že cokoliv je světlem není vidět, vidíte jen tmu a ta je tím světlem, které přináší poselství toho, koho milujete.

24.09.2024

Nechtějte vědět vše (pracovní název)

Co je příčinou toho, že se lidé plahočí za vším? Důvod je jiný, než lidé mu dávají. Ten hlavní je ten, že chtějí u všeho být a všemu rozumět, přitom si neuvědomují, že rozumět nemohou ničemu, protože ke svém u vědění použijí jen rozum. Ano rozum není s to pochopit realitu a musí být zaměstnán jen na část plynu, kdy ten zbytek převezme vnitřní cit a lásky s intuicí dohromady.

Jak rozumět těmto slovům? Slova jako láska se zdá být zamilovaností, však je tomu tak. Jenže zamilovanost do světa, kde je všechno vším, a to jediném znamenají toto:

Kdokoliv přijme mne jako toho, kdo přijímá vše, ten přijme mne ne rozumem, ale láskou. Láska je jediná, která dokáže přijmout vše v celé šíři. Jakékoliv jiné dělení není pravdivé a výsledky budou vaší snaze odpovídat.

Těmito slovy častuje Bůh své stvoření. Jenže jakou lásku má na mysli? Mám na mysli lásku ke všemu jako jedinému, které prýští ze všeho jako láska. Tento druh lásky bývá lidem nepoznán, a to ze dvou důvodů. Jeden poznatek, láska nechce být poznána každým, protože láska zastává poznatek, že kdo se snaží být láskou dokáže ji poznat. A druhý poznatek, že jen láskou budete poměřovat svět a tedy, že Bůh je stejnou láskou jako Já. Tedy láska je Božství v kabátě lásky. Takto zní poučka lásky. Jenže je tu jedno úskalí a tím je Váš rozum, který se nedá obalamutit něčím tak jemným a potřebuje důkaz. Jaký důkaz potřebuje rozum k pochopení lásky, zeptala se ho láska?

Potřebuji hmatatelný důkaz toho, že jsi. Vždyť mě vidíš ve všem. Ale to mě nestačí. Chci víc. A rozum začal vyjmenovávat to čemu věří. Neříkám ti rozume to anebo ono, ale podívej se na svět očima dítěte, které nejsou zatížená rozumem a poznáš co je to láska. Láska nepotřebuje důkazu, protože cokoliv je důkazem není láskou, protože bez důkazů je láska tím, co tvoří vše. Důkaz je mámení rozumu, který potřebuje pevný bod, kterého by se nejraději chytnul. Rozume, rozume pověděla láska. S tebou to půjde skopce a nedokážeš-li mě přijmout tak, jak přijímám já tebe. Pak by byl na světě ráj. Kdy rozum by byl pro viditelnou část stvoření poznatkem nejvyšším a já Láska bych byla tou neviditelnou částí stvoření. Tou částí, kterou nikdy nepochopíš rozumem, ale jedině láskou. A rozum zkoprněl. Ne tím, co se dozvěděl, ale tím, že si uvědomil, co zastává. Máš pravdu, že zastávám jen to hmatatelné, ale poraď mi, jak mám spojit rozum s láskou, aby z toho nebyl paskvil, zeptal se rozum? Má odpověď je jednoduchá jako lidstvo samo. Kdokoliv přijme lásku, bude jí tehdy, když nás přijme společně, tedy že já budu láskou a ty rozumem. Tahle operace musí proběhnout současně, kdy ani láska ani rozum nebude cítit, že má druhá strana navrch, kdy každý bude vědět to své. Těmito kroky dostaneme cíl našeho pána. Kdy rozum a cit v lásce se spojí v člověku do jednoho, a to celé bude korunováno vírou v Boha všemohoucího, který bdí nade vším. A zde je kámen úrazu, řekl rozum, jak mám věřit něčemu co není? Ano je to výzva pro to, co tvoříš, ale neboj se, život tě naučí přijímat Božství stejně jako přijímáš lásku i rozum. Jen otevřít oči a oddat se životu, který je životem všech.

Tímto iluzorním rozhovorem dodávám sílu a pokoru těm co hledají v životě vše jako jedno. Kdy ono jedno je skutečně vším a nemohou být nikým jiným než sami sebou. Proto omluvte má slova, která nemusí být správně pochopena, ale takto působí stvoření na vše živé. Vždy je pochopena ta část, která má být pochopena, protože ta nepochopená část nás povede dál.

Těmito slovy se loučím a přináším Vám poselství lásky i rozumu ze stavu poznání všeho. Děkuji Vám za pozornost.

J.H.