Který strom je ten pravý, pro lásku?

Byly stromy vysoké i nízké, byly stromy mocné i slabé, však co jim chybělo? Chybělo ji povědomí o lásce, která jim dodá odvahu jít dál.

Strom rostl do nebe, však přišel zázrak (pracovní název)

Který strom roste do nebe? Jsou to lidé jako stromy, kteří hledají v životě to nejdůležitější. Tedy lásku a pokoru v životě k sobě i druhým. Ta pokora k sobě je také velice důležitá, protože z této pokory vykvete ten květ nejkrásnější. Proto litujte ty lidi, co nedokáží s pokorou přijmout život a jsou, jak se říká na koni tehdy, když ostatní pláčou.

Ano taková slova musí ze mě ven, proto se budeme bavit o pokoře, která neroste do nebe, ale stává se nebem na zemi. Takto to ovšem vnímám já, a asi jsem jiný než většina lidí, protože tuhle složku pokory již dnes nikdo nechápe.

Na počátku pokory stál ten, kdo ji vykoná. Nemusí to být jen člověk, je to k nevíře, ale pokora se neuzavírá ani před jiným životem a ta pokora se dá nazvat jedinými slovy, a to slovy básníka:

Kdokoliv bude s láskou a pokorou bude se mnou, vševědem lásky, která bytuje tak, že je vším.

Takto ovšem nelze začít s pokorou, protože tohle ukazuje na člověka, který jde vysoko. Na počátku na opak stojí ten, kdo pokoru přijímá v životě jako úkol, který má pochopit. Nejde to jinak. Úkoly jsou takové, že povznáší, pokud jsou správně pochopeny, a právě od toho je tu víra a moudrost, která pokoru moderuje. Pokora není tedy jen o mě, ale o celém stvoření, které nalezne ve mně vše, co nalézt má. Taková pokora se nedá popsat slovy, ale je na počátku i tedy na konci. A kdo je uprostřed dění?

Uprostřed dění je člověk, který si řekne slova smíření, kdy já stojím jako ty a ty stojíš jako já. Tedy, že vše je jedním. Tento střed je skutečným středem a člověk, který jej najde dojde na samý počátek i konec stvoření. Taková pokora se nedá popsat jinak než vžíti se do všeho jako jednoho, kdy ta jednota se nedá vyjádřit slovy, protože slova jsou hrubá a neotesaná, ale v lásce, která vytryskne jako pramen ze všeho, co tento člověk a říkejme mu člověk moudrý, koná.

Jeho moudrost se nekoná na venek, ale uvnitř, kdy jeho moudrost se nekoná jen to, co prožívám, ale co prožívají druzí ne tím, že by je zpovídal, ale s nimi žije stejný úkol.

A nyní musím postoupit výše. Co je tedy tak vysoké, že se nedá popsat? Je to láska, která nahradí na konec pokoru a bude vším. Tato láska, však není možná na zemi. Je to láska jako všemohoucí, který obsahuje vše a takto hovoří tato láska k nám:

Jsem Vámi a Vy jste mými. Nejsme sami, ale jsme spolu ve stálosti i životě jako jedno. Tento druh lásky se nedá naučit, ani se nedá kopírovat, ale musíte jej žít jako žijete život, tedy celým svým tělem a celým svým životem. Teprve tehdy pochopíte tuto lásku. Ovšem vaše tělo není uzpůsobeno na takovou lásku. Jsou tedy určité úrovně lásky, kdy právě ta vaše láska najde to, co nalézt má. Proto se nezlobte na to, jak milujete, ale snažte se pochopit to, že láska je pokora ke všemu, jako Já jsem vaší pokorou v lásce.

Takto promluvila láska, která tvoří život všeho.

Děkuji Vám za pozornost a přeji vám hodně zdaru i úspěchů nejen v lásce.

J.H.