Které slovo charakterizuje smrt?

Slovo ve smrti pronesené je slovem toho, kdo pochopil život. Je to slovo života, který povzdechne nad životem jako nad smrtí stejným způsobem a to takto: Ach, hledám a nacházím, takto hledám pořád dál. Co bude dál?

22.11.2024

Smrt přinese rozřešení života (pracovní název)

Ano, je tomu tak, smrt má sílu přinést odpověď po které prahnul dotyčný po celý život. Proč tomu tak je? Je tomu tak proto, že lidé tuší, co je, ale neví. Tuhle tušení se změní na jistou, a právě o to tu jde především. Lidé se nechtějí podělit o život, a tak konají tak, jak konají. Smrt jim pak přinese nejedno překvapení, kdy smrtí rozumíme přechod do jiného světa. Tohle se netýká jen fyzického života, ale je to princip života jako celek. Tento princip je tvořen nejvyšším v životě kohokoliv, proto byla smrt kdysi vzývána jako nejvyšší poznání. Kdy smrtí se rozumělo jediné, kdo umřel je povýšen v tom, co tvořil. Kdo byl v lásce, ten je povýšen v míře kterou zastával, kdo byl v moudrosti, ten nabude moudrosti toho, koho miloval. Kdo nabyl poznání života jako člověk, tedy byl svým způsobem s Bohem za jakýkoliv okolností, tento člověk dosáhne nejvyššího poznání, kdy toto poznání se nedá popsat slovy, ale musí se zažít.

Co mohu říci je jen to, že kdo zažije tento zážitek smrti v Bohu jediném, ten nikdy nezemře skutečně, ale jen se překlopí jeho život na druhý. Tito lidé neprocházejí záhrobím a jsou vziti přímo tam, kde sídlí moudrost světa, tedy k Bohu.

Bůh nabízí těmto lidem poznání úměrné jeho poznáním. Proto jsou mezi lidmi takové rozdíly, kdo kdokoliv přijme Božství nevyšší, ten nebude ponížen ani povýšen, ale právě zůstane takový, jaký je. Tohle je nejvyšší poznání, kdy jednota bude projevena jak na zemi, tak v nebi tím, jak jste žili. Tohle se však netýká převážné většiny lidí, kteří prahnou po všem. Jen tito lidé, co poznali Božství ve své niternosti, budou právě takový jací umřeli, tedy Božskou částicí, která Ví o sobě vše. To, co tito lidé na zemi jen tušili a nevěděli přímo se stane jejich vědění a myslím, že jsem toho řekl již dost, kdy lidé musejí poznat sami, jak bude vše po smrti.

Proto se loučím a na závěr řeknu jednu větu, která osvětlí vše:

Kdo umřel v moudrosti světa, kterým žil, ten najde vše jako jedno, které plyne vším. Tito lidé nebudou vzíti do nebe, ale stanou se etalony kvality ve své podstatě, budou vyvolenci pro další světy, které přijdou.

J.H.