Které slovo bylo první?

Kdo bude chtít poznat ono slovo, nabude důležitosti jako člověk, protože pozná vše jako jedno, ne tím, co zažije, ale co pozná v onom slově.

Které slovo bylo první? (pracovní název)

Některá slova byla první, však které slovo je první vždy? Je to slovo lásky, které zazní jako pláč, který nese poznání lásky. Kdo pláče je nešťastný, nebo šťastný? Jak poznat ty nejniternější části duše, když pláči jsem přeci šťastný, a to ne tím, co prožívám, ale že uvolňuji, co ve mně sídlí. Může to být žal i smutek, může to být radost i stesk, může to být cokoliv, protože cítím a Vím, co způsobuji tímto pláčem. Ano Vím, co tím způsobuji, je to ono první slovo, která zazní na počátku všeho. Kdo chce jít dál, ať si zapláče, říkalo se kdysi.

Nyní k tomuto slovu. Toto slovo a tím není nářek, ale tichý pláč, který nese slova porozumění, tyto slova nese jako vítr a nechává je za sebou jako zahrádku zalitou deštěm. Takto postupuje moudrost Boží, která je pláčem nad životem a tím, že pláče, dává život dalším. Tedy taková slova nejsou určena jen lidem, ale i Bohu, který niterně prožívá stejné pocity jako Vy lidé.

Jeho slova zní takto:

Kdokoliv přijme mou myšlenku a já přijmu jeho, najdeme k sobě klíč, ne slovy, ale v podobě slz, které se spojí v životě. Není to pláč, ale slza, která vytryskne na povrch a ta slza je osušena zemí, která přijímá tento slzavý kousek země. A to doslova.

Slova o zemi nebyla ještě vyřčena, přitom země pláče, jako každý. Je to občas slza, která zatřpytí se v oku hladiny, nebo v oku země, která se stává pramenem, i takto může vypadat slza. Věnujte tedy pozornost zemi tím, že dáte na její slzy, které dává život stvoření a tím ji povyšujete a vnímáte ji stejně jako vnímá ona Vás. Tedy niterně a živě jako život sám.

Slova země je probrána, jenže která slova nemůžeme přijmout jako první? Jsou to slova toho, kdo láskou překypuje na samém počátku a tím je podstata. Ta podstata, která dychtivě dává ze sebe to, co dává a My lidé nehodní naslouchajíc slovům pokory, dáváme poznat její lásku těmito slovy:

Kdokoliv přijme moji roli a bude mnou, já budu jeho a on mnou. Tato slova nebudou poznána v životě, ale v duši člověka či stvoření, které projeví poznatky nejvyšší, která ovlivní celý život, chtělo by se říci celý život světa.

Těmito slovy se loučím a přeji Vám hodně zdaru v dnešním dni, který bude určitě výjimečný ne tím, co prožijete, ale tím, co poznáte.

J.H.