Které slovo bude výš, je to eutanazie nebo slovo Boha?

Kdo pozná slovo eutanázie, ten pozná skutečnou smrt z rukou člověka. Ne tím, co pozná ve smrti, ale tím, co pozná smrtí, která jej vyvrhne tam, odkud vyšel, aby si svoji strastnou náplň života zopakoval.

14.4.2025

Bojíme se smrti nebo bolesti (pracovní název)

Na počátku takové úvahy stál článek o eutanazii, která v Holandsku nabyla přímo obludných výsledků. Co je příčinou toho, že lidé upadají do tohoto stavu a nedávají duši se projevit i v nemoci, stejně jako zdraví lidé? Příčin je několik, kdy ta nejzákladnější je ta, že člověk odpadl od Boha. Toto odpadnutí znamená, že člověk nedokáže vnímat to jemné v nás a lidé tak trpí, že jsou ochotni si vzít život i tím, že se podvolí eutanazii. Tahle eutanazie je podmět k zamyšlení, jak bude lidstvo pokračovat, jestli půjde ve smyslu bytí a dávání věci niterných hmotě, nebo bude dávat duši co si zaslouží a půjde ve víře a v lásce lidstvím jako zahrádkou Boží. Ano, to Boží je velké, protože ze činů člověka roste i Bůh, který poznal strasti života tím, že přijal duši, která trpí. Jsou však lidé, co tohle nepochopí, právě to odpadnutí od víry je tvořeno tím, že člověk nedává duši, co potřebuje a potažmo i Bohu. Jsou situace vysoké i nízké, přesto nízkost nezvítězí. Jen se vyčistí vzduch od hmoťáků, kteří svým životem nedávají ničemu již nic, protože jejich duše propadne do nízkosti po smrti. Nebude to tedy tak, že duše vystoupá k Bohu a pokání svých hříchů, ale postoupí ke bráně pekla, která je otevřena pro ty co upadnou, pro ty co postupuji ve smyslu hmoty a ne duše.

Jsou však situace, které člověka povýší. Není to, že si vezmu život pomocí asistence, která je smrtí vynucenou, ale že přijmu úkol, který mi byl dán a tímto úkolem budu poměřovat svět. Tímto úkolem nebudu jen poměřovat svět, ale svět se skloní před mou velikostí tím, že dám všemu, co si zaslouží. Takto postupují výlučně vysocí duchové, kteří Ví, a tito duchové dokáží dát všemu co si zaslouží tím, že dokáží být s Bohem a dokáží mu naslouchat. Slovo Bůh tak není zprofanované, ale je povýšené tím, že tito lidé poznají i odvrácenou stranu Božství. Kdo pozná i odvrácenou stranu Božství a obstojí ve své snaze poznat ji svým životem a to takto:

Kdokoliv přijme úkol, jen ten nejvyšší však obsahuje dualitu tak vysokou, že člověk si sedne na zadek a posadí se tam odkud vyšel. Takto postupuje ten, kdo zná přání stvořitele a takto postupují ti, co mu věří. To místo je tak niterné, že poznat jej nebudu nikomu sdělovat nic dalšího jen toto, že všechno má pevný řád a pořádek, nic jiného nemohu říci, protože poznám svoji podstatu díky tomuto zážitku.

Slovo však znamená také to, že člověk bude povznesen, nejen ponížen. Toto povznešení po poznání druhé strany je ono pověření, že ti co poznají druhou stranu Božství a zvítězí nad ním, ten bude blahoslavený tím, že dokáže dát všemu co mu přísluší. Tito lidé jsou alfou a omegou života věčného i dočasného, kdo je pozná, ten nabude dojmu, že nebe došlo tam odkud není návratu, tedy na zem.

Myslím, že jsme napsal vše jak nejlépe dovedu a vím, kdo bude tedy konat v lásce, konat s láskou věčnou a věčností, ten pozná stranu otevřenou nejen Bohu, ale všemu, co zastává duše i Bůh.

Tímto se loučím předávám své slovo dál.

J.H.