Které slovo bude poslední, a které první po smrti

15.11.2024

Perex: To první slovo znáte, křik je doménou dítěte a stejně tak budete křičet radostí, že poznáte stvořitele, když umřete. Tento křik je tichý jako život, který jste žili. Proto konejte v lásce a pokoře vše co vykonat máte, protože smrt je rozřešením všeho.

Pozůstalí trpí smutkem, však život pokračuje (pracovní název)

Takové téma smrti nebylo otevřenou mnou. Tohle téma nebylo vyzdviženo proto, že co je to smrt? Smrt je druhá strana nádoby, která je naším druhým koncem. Smrt tak převrací nádobu na hlavu a postavení nádoby se tak mění, ne však život. To, že si lidé říkají po smrti bude blaze, jak se mýlí. Po smrti pokračuje právě to, co zažíváme dnes a denně v těle. Kdo si myslí, že uteče ve smrti před životem bude zklamán.

Takové zklamání je tvořeno nevědomostí, která říká toto:

Kdokoliv utíká, ten se nezastaví před ničím, ani před sebou samým. Proto vězte, že útěk je cesta pro ty, co neumí čelit trpělivosti a pravdě jinými prostředky než tím, že zbaběle utečou. Tento poznatek je v člověku hluboko zakotven, proto je tento zbabělý útěk tím nejhorším, co můžete způsobit vlastní duši. Jsou však útěky, které zachraňují život. Tyhle nemám na mysli, ale mám na mysli ty, co způsobí rozpolcení a nové utrpení života.

Je toho hodně co lidé neví o smrti, přesto tahle doba říká pravdu v tom, že smrtí nic nekončí. Ta smrt je však lehká jen pro ty, co žijí podle písma a dokáží jediné. Dát všemu co si zaslouží. Tohle je jediná mantra života, který posuzovanými slovy bude na koni tím, že dokáže mnohé. Kdokoliv bude trpět a bude dávat všemu co si zaslouží, ten v hodině smrti prozře. Taková milost je dána těm, co milují život, nemohou si odpustit jedno slovo pro druhé, které vyzní v tomto posledním slově jako parafráze, přesto je to důležité slovo. A nyní uvedu příklad toho, jak to myslím:

Jsou věci mezi nebem a zemí, pronesl člověk. Jenže, kdo pronesl tato slova pochopil jediné, být se stvořitelem je navýsost důležité i v tento okamžik pravdy, která se rodí v poznatku smrti. Kdo tedy posuzuje druhé a posuzuje je z pohledu Božství, které dává lásku, vlastně si ubližuje, protože pak je souzen stejně i on. Ne láskou, kterou měl dát, ale pravdou lidí, že je jako ostatní tím, že nedokázal pozvednou číši s Bohem. Proto dávejte všemu, co si zaslouží, protože tohle je jediná mantra života, který na konec prožijete na druhé straně. Ta druhá strana má mnoho podob, přesto jediné zůstává.

A co zůstává? Zůstává neporušenost života, tedy kdo žije v lásce na zemi a dokáže dát všemu co si zaslouží. Ten pozná Boží lásku v nevtěleném stavu jako poznatek nejvyšší. Zatímco lidé nevážící si života i druhých, které de facto kamenovali pro život, který žijí. Tito lidé budou trpět nevýslovně, protože jejich život nebude z pera Boha, ale jeho druhé strany, které nese poznatky hrubé a tvrdé jako život.

Proto konejte za života dobro ne ve smyslu dávání či braní, ale lásky, která je jediná míra života, která dokáže dát všemu co si zaslouží.

Těmito slovy se loučím a potřebuji Vám předat další poznatky života, který se nese ve smyslu dávání i braní, což znamená lásku bez hranic.

J.H.