Která láska je pravá

Je to láska života nebo lidí, kteří hamižně berou vše jako svět, který nemá hranic. Poznat hranice lásky jde jedině tím, že poznám své osobní hranice života.

15.2.2025

Když jsem se vyšplhal až sem, přeci nespadnu dolů (pracovní název)

Co jsme to za lidi, zeptal se znenadání jeden člověk? Jsme to lidi, kteří šplhají životem a dávají svoji sílu systému, aniž by cokoliv od něho dostali. Takto uvažující lidé nejsou hodni nazývat se člověkem, nejsou hodni nazývat se myslícím a věřím a stejně tak milujícím člověkem. Taková analýza člověka, která tu proběhne tu zatím neproběhla, však doba se mění a moje myšlenky bych rád vám přednesl jako názor toho, kdo poznal vše jako jednotu.

Na počátku jednoty stál kdo? Stál ten, kdo miluje a řekl člověk, že miluje vše? Ano řekl, a proto byl vpuštěn do ráje nazývaný země. Takto byl vpuštěn člověk do ráje nazývaným země. Ano, zemí rozumíme rájem života, ne rájem Boha a ducha, ale života. Jen však minimální množství lidí poznalo tento ráj. Kde je příčina toho stavu?

Tento stav má dvě polarity, jak se říká černou a bílou, kdy ta jedna polarita netvoří druhou a vzájemně jsou nekompatibilní. Jak tedy dál, řekl si člověk?

Bylo tomu již dávno, co Bůh poslal své posly na zemi, aby sdělili lidem pravdu o dualitě, však lidé byli hluší a slepý a mysleli si, že hlavou zeď prorazí a nebude to ani zas tak bolet. Jak se mýlili. Tato zeď, byť virtuální je neprorazitelná, protože jakýkoliv tlak na tuhle neviditelnou zeď uděláte, bude reakce vzápětí opačná. Jediný smysluplným řešením, je přijmout stav, že pouze jednota v nás dokáže pochopit tento stav, a to ne tím, že budeme jen s rozumem, ale musíme být i s láskou a moudrostí, která je korunou života.

Byl dán člověku do vínku drahokam ve jméně života. Jak však lidé s tímto drahokamem nakládají? Nakládají s ním jako by šlo o bůh ví obyčejnou věc, dokonce s tímto drahokamem kupčí a myslí si, že vše je bez následků, přitom si neuvědomují, že cokoliv prodám či získám za tento drahokam života budu muset odpracovat na sobě i druhých. Tito lidé si připravují peklo, aniž by to věděli.

To peklo znamená, že budou bez své vůle a budou konat to co mají konat podle druhé strany Boha. Není to jen Bůh, co dává poznat tuto druhou stranu jeho stvoření, ale i Boží ruka, která vede svět aby poznal, co poznat má. Na tomto základě se pomalu posouváme k nadpisu k tomuto tématu života.

Kdo tedy a proč koná zlo tím, že nechce klesnout, přitom Ví, že nedokáže dostát tomu co zastává.

Tímto článkem vzdávám hold stvoření, které plyne vesmírem. Není to jen člověk, který je vědomý, jsou to další aspekty života, který budeme si pomalu uvědomovat. Proto odpovím na celou problematiku takto:

Kdo si myslí, že klesnout znamená ztratit, ten není láskou v životě ani Bohu. Jen láska nemá hranic a ví, co přičítá kvalitě, která je i není. Jedině láska dokáže dostát tomu všemu to, co nám chybí. Kdo tedy nedokáže jednat v lásce života, ten koná zlo, a to ne tím, že je se zlem, ale zlo jím nechá působit na druhé. Oni sami se stávají zlem, které se dá připodobnit oné žábě na prameni.

Kdyby lidí tušili, jaká láska se musí projevit a jaká láska je nutná k pochopení světa, konali by lidé jinak, jenže lidé nechtějí poznat svět. Každý se snaží buď přežít nebo konat to co musí. Nemá nikdo zájem konat v lásce, která jediná dává odpovědi života na to, co bude až já tu nebudu, která je všudypřítomná nejen na zemi, ale i v nebi, která koná tím, jak my konáme.

Kdo je tedy v lásce a koná s láskou, ten pozná svět jako ráj. Kdo nekoná v lásce, ten nepoznal lásku a myslí si, že ji zná, přitom jeho víra jej přivede k poznání lásky, pokud o ní stojí.

Těmto slovy se loučím a předávám své slovo dál.

J.H.