Klimatologové nelžou, když říkají, že ta změna je na nás

Jen ji pochopit jako změnu člověka ke stavu Já k sobě, kdy to Já, bude povýšeno a nebude to jen člověk, ale celá příroda. Proto hledejte, co jste ztratili a není toho málo.

Je klimatické šílenství politiků, předzvěstí brzkého konce? (pracovní název)

Byla doba podobné této. Byla to doba, kterou všichni nazývali, dobou temna. Ta doba se vrátila a lidé nevěřícně zírají na politiky, kteří jsou tak odtržení od běžného života, že není co zastávat, aby hájili život. Ono omezování je důležité. Kdo se nedokáže ve své spotřebě omezit, jako by nežil hlásá heslo dneška. Jenže kde je míra? A na tohle se již neptá nikdo. Jsou lidé věřící a lidé, kteří žijí skromně. Oběma těmto skupinám mám jednu výhradu. Vaše výsost je taková, jakou zastává zbytek společnosti. Taková výsost je dána těm, co Ví.

Těmito slovy říkám pravdu lidem, kteří se zdají být lepšími, než je zbytek společnosti. Jak to myslím? Myslím to takto:

Slovo lidé, nebylo nikdy níže. Lidé se celý život snažili být nad věcí a snažili se pochopit toho co nejvíce, co jim situace dovolila. Jenže tito lidé již nejsou schopni pochopit nic z toho co se kolem nich děje. Ten důvod je zjevný. Nikdo je nenaučil dívat se na svět laskavýma očima Boha, který sídlí v nich. Naopak lidé jsou těmi, co jsou posedlí poznatky vědy, že vše bude skvělé tehdy, když uvěříte nám, vědě. Takto to ovšem nefunguje. Lidé nejsou stroje, a proto žádná vědecká disciplína nebude nikdy fungovat ani teoreticky.

Toto malé odbočení je na místě. Kdo je výš? Dneska je nejvýš ten, co si je schopen přiznat pravdu sám o sobě. Takové ponaučení nikdy v minulosti nebylo, že lidé by měli sami sobě přiznávat pravdu. Takové ponaučení nebylo ale je, protože doba říká toto:

Kdo nebude v této zlomové době jako já, Já Bůh, ten bude žebrat o to posadit se na zem, protože zem jej nepřijme, stejně jako já jej nepřijmu. Těmito slovy častuje Bůh nyní celé stvoření.

Jak vysvětlit tuto větu? Tato věta není přesmyčkou, ale dílem Božím tím, že dává do rukou lidí klíče, ty klíče však mají dvojí funkci. Lidé si musejí uvědomit, co jimi otevírají a co tím způsobují. Proto se děje, co se děje, lidé musí prozřít a uvědomit s čím zacházejí jako lidé. Taková je pointa tohoto příběhu.

Co říci závěrem? Na samý závěr mám jednu prosbu. Chtějte víc, než být jen lidmi co dokáží vše. Chtějte i to svoje lidství pochopit. Tato doba tomu nahrává a posloupnost věcí tak dá odpovědi lidem co hledají. Ne vědění, ani marnost života, ale moudrost života, které produkuje Božství v nás.

Těmto slovy se loučím a přeji Vám hodně zdaru v dnešním dni.

J.H.