Kdokoliv zabije bude ponížen, nebo tomu tak není?

Slovo jako válka či smrt je tabuizované, ne proto, že jsou nepochopena, ale ve smrti vidíme konec. Přitom smrt dokáže být i novým začátkem. Proto milujte vše, jak je i ve smrti je milujte, a dávejte všemu co mu přísluší.

Nezabiješ, zákon pro život platí pro všechny stejně? (pracovní název)

Na počátku takového zákona se podíváme na stvoření. Stvoření dělíme podle kvality a podle toho, jak přistupuje k životu. Nedá se říci nic jiného než to, že život zastávající život, bude životem. Kdo tedy zabije z nouze či musu, a je jedno, jestli v obraně, nebo aby se najedl, ten nepodléhá tomuto zákonu.

Tento zákon stanový podmínky života pro ty, co zabíjejí s rozmyslem ublížit či ponížit. Tento zákon je tvořen tak vysokou hodnotou, že se neustále vedou spory o jeho znění. Jeho znění je totiž dvousečné, a proto jsem tady, abych pro jednou provždy vysvětlil na příkladech, co znamená tento zákon v praxi. Bůh mi k tomu dopomáhej.

Tento zákon byl stvořen ne Bohem, ale podstatou. Podstata je tvořena samým základem života a ta si přeje, aby každý život byl zachován. Bůh si to přeje taky, jenže on je vykonavatelem tohoto zákona a nyní si probereme jednotlivé nuance tohoto zákona.

Na počátku každého života, stál život a ten chtěl být poznán. Kdo se tedy řídí heslem, poznat a žít život jak svůj, tak druhých, ten bude Bohem ve své podstatě nebude na takové lidi tento zákon platit, protože právě takoví lidé dokáží nemožné, dát všemu co mu přísluší i ve smrti. Takoví lidé říkají všemu jednota a nechtějí být poníženi, proto tvoří vše i ve smrti, která je mírná a pokorná, jak život. Život tedy dokáže být i smrtí. Tohle však běžný člověk nedokáže pochopit, protože nic neví o životě. Jsou však osoby, které by pro svou velikost mohli trpět ve výkladu tohoto zákona. Tento zákon, má tak poznatek dalšího zákona a tím je odpuštění, kdy člověk, který zabíjí, jak jsme psal dříve, ten koná v lásce a pokoře a dodává životu i ve smrti to co potřebuje. Tedy lásku a pokoru, která protíná stvoření v každý okamžik.

Kdo takto postupuje ten vytvoří pás pokory a porozumění mezi životem a to takový, že z jeho ruk nebude přijímána smrt, ale život další, který si řekne, dobře bylo a bude zase dobře, protože vím, že ten, kdo mě zabil dal všemu, co si zaslouží. Primárně mluvíme o jídle, ale jsou i okolnosti v životě člověka, které mohou být na podobné bázi. Kdy víra tohoto člověka uvede ty, co zabíjí do stavu uvolnění i odpuštění a dokáže dát ve smrti jeho duši co potřebuje. Taková smrt neničí, ale buduje, kdy život, který takový tvor ztratí, získá sám Bůh jako prostředek k další činnosti. Od toho se odvíjí další zákon a ten zní:

Kdokoliv zabije v sebeobraně, jedná správně.

Tento zákon je postaven jako jednota života. Kdy sebeobrana je tvořena životem vyšším než ten, kdo útočí. Ten, kdo útočí, je ponížen na duši i těle a nedostává se mu víry ani odpuštění v životě, pro ten pocit v duši, kdy zabít je rouhačství proti životu. Tímto rouhačstvím se budeme zabývat podrobněji.

Jsou však chvíle člověka, kdy není jasné, v jaké stavu člověk zabil. Žádný soud na zemi není s to, pochopit takovou smrt a jeho verdikt bude vždy nespravedlivý. Jsou totiž okolnosti smrti člověka, který koná pro nedostatek lásky a nedokáže lásku nabízenou přijmout. Takový lidé se soudí sami a nedokáží-li přijmout lásku nabízenou a přesto ničí, nedokáží být v lásce, dokazují svým životem, že jejich život je nehodný toho, aby žili v lásce a pokoře. Právě pro tuto smrt budou trpět, ne na těle, ale na duši, kterou dokáže vysvobodit tady na zemi jen pokání a upřímná láska, která dá všemu, co si zaslouží, aby v nebi nebyl zavržen za svůj život. Kdo totiž dokáže za zabití, a to úmyslné přinést lidem lásku a pokoru v míře nevídané, ten si zaslouží i odpuštění tohoto činu, jen ti zatvrzelí, kteří nedokáží být v lásce, mohou být postiženi až tím, že zemřou a jejich tělo se dostane tam kam patří, tedy na druhou stranu lásky a tím je zmar a zoufalství.

Myslím, že jsem toto téma vzal dost zeširoka, proto již dále budu stručný.

Co je základem života? Základem života je poznatek života, který obdržel Bůh od jednoty a jako takový požadavek života spravuje Bůh moudře a vědomě, proto konejte jako on a bude vám dáno mnohem víc i ve smrti, kterou byste vykonali buď v sebeobraně, nebo víře, že ten, kdo bude sloužit jako potrava skutečně dostal co si zaslouží.

Tím bych celé téma uzavřel větou:

Buďte Bohy ve svém poli působení, kdy naše lidství nebude poníženo ve smrti, ale naopak povýšeno. Proto konejte tak, že vše dostane, co má, aby i smrt byla vysvobozením duše od těla.

Tímto bych se rozloučil.

Přeji Vám hodně zdaru a přeji i to, abyste našli v tomto textu porozumění jak v životě, tak ve smrti.

J.H.