Kdo prozradí tajemství bude pykat

Tajemství měst bylo vyzrazeno, přesto lidé nepochopí nic, ne proto, že nechápou, ale že pohodlí města jim zastřelo zrak.

12.01.2025

Lidé ve městech, kdo je kdo a co poznává? (pracovní název)

Jak začít slovem Božím, když je slovo ve městě soustavně ponižováno. Lidé žijící dnes ve městech jsou duchovní opad, od všech těch, co žijí s přírodou. Kdo jednou pochopí přírodu, nedokáže žít ve městě. Město, tedy současné město je něčím, co člověka ponižuje. Nejen tím, že tam žijí povrchní lidé, ale i lidé, kteří hledají, a přitom neví co hledají. Hledají víru a nalezení přírody v sobě. Útěkem do přírody se vztah nevybuduje. To je jen berlička pro ty, co nechtějí přijmout odpovědnost za svůj život. Ano musíme si říci pravdu. Kdo přijímá odpovědnost za svůj život, ten hledá cestu, jak se dostat z města pryč. Kdokoliv dokáže-li něco podobného, zjistí, že se mu ulevilo. A to tolik, že se mu chce zpívat a hrát si na člověka. A jakého člověk asi bude hrát? Bude si hrát na člověka, vědomého, kdy ho čeká pořádný kus práce na sobě, ale tohle je již jiná liga a jiný příběh.

Celý příběh se tak rozuzlí sám od sebe, ne tím, že přijmu myšlenku Boha, ale že přijmu i tělo, kterému mám vládnout. Kdo pochopí tuhle myšlenku jako zdroj všeho poznání, ten pochopí, co je cílem na zemi. Tím cílem jsme my sami a naše bytost v Bohu do kterého rosteme. Tohle ovšem nemůžeme udělat ve městě, a to proč to nejde řeknu nyní více:

Ve městě roste nenávist a pokrytectví lidí, kteří zde žijí. Chtějí si užít život a k tomu potřebují peníze. Od peněz je blízko k činům, které člověk nemiluje, ale nemůže bez nich být. Tím tyto věci pokřivují charakter člověka. Takto působí město na člověka. Vím, že mi odpovíte jediné, že se mýlím, ale já jako citlivý člověk tohle vnímám všudypřítomně. Jediná cesta je tedy cesta z města. A ne tím, že město opustím, ale že přijmu výzvu těla za povýšení, které bude obsahovat spoustu práce a pochopení, které se nedá udělat jinak než přijmout Boha. Takto většinou následujeme i tělo, které je s Bohem spojeno a tělo nám říká toto:

Jsem ta, co poznáváte a co milujete. Jsem ta, co milujete a milujete jak vzhled a všímám si těch co jej zkrášlují. Však co nevíte o mně je to nejdůležitější. Byla bych ráda s přírodou, ze které jsem vzešla a brouzdat se rosou, která zanechá stopy na pokožce noh, pobývat ve směsi přírody i obydlí, které nabízí jedině venkov, ne město, protože město ubíjí celý systém lidství a zbytečně jej ponižuje. Na samý závěr mohu říci jediné. Město je pro starý a nemocný lidi, kteří se loučí se životem, protože pohodlí, které nabízí je skličující pro život, který bychom jako lidé měli žít.

Nedá mi to neposlat jeden vzkaz jednomu člověku. Ten člověk neví, že tohle vzniká, přesto se třeba sejdeme u tohoto článku. Proto vzkaz zní takto:

Chodit znamená úlevu a milovat zemi jako chůzi, která je mou chůzí jako tvou.

Tímto se loučím a přeji krásný den.

J.H.