Kdo přijde až já tu nebudu?

Slova jednoty byla popsaná tak přesně, že poznat jednotu nebylo nikdy snazší. Jsou však lidé, kterým bych tyto řádky nedoporučil. Jsou slova lásky, a jako taková musejí být přijata.

Slovo mé, je slovem tvým (pracovní název)

Na takové téma se ještě nikomu nepovedlo napsat ani řádek. Však situace se mění každý okamžikem a lidé pochopí svého Boha jdou s jeho slovem jako by to bylo slovo jejich. Kdo tedy je slovem společným? Jsme to MY dva jako jeden. Taková slova padla na úrodnou zem a kdokoliv se postaví na odiv tomuto tématu bude buď smeten, nebo povýšen. Jsou však lidé netvořící s Bohem ani čárku. Tito lidé nepochopí tento článek a je to jejich štěstí, protože kdyby pochopili zle by s nimi bylo. Takové články vznikají jen pro uzavřenou skupinu osob, a nikdy nebyly uveřejněny takto veřejně. Tito lidé, co pochopí tyto řádky budou pověření jít tím směrem, který chápou jako společný úkol mezi Božstvím a Lidstvím, které je na podobné úrovni jako obě strany. Kdy ta jedna strana netvoří druhou stranu, ale tvoří jednotu, která se dá poznat v každý okamžik.

Jak tedy dál? Na počátku každé úvahy na tak vysoké téma vznikne jedna připomínka, ta připomínka říká jedno, Bůh bude povýšen slovy, které vyřknu, protože Vaše Božství je i jeho Božstvím. Tyto slova nebudu komentovat a udělám nejlépe, když je pochopíte sami v sobě, jak nejlépe dovedete. Na posledy upozorňuji, že slova jsou tak vysoká, že může člověk uklouznout a spadnou do díry, ze které se nedostane ven, ale tohle je nebezpečí věcí, které se dějí veřejně.

Jak tedy začít? Na počátku byla snaha jednoty projevit Božství v sobě. Kdy jednota si řekla zhruba toto:

Nebudu jako Já, přesto budu to Já. Nebudu jako Ty, přesto budu jako Ty.

A od tohoto okamžiku se stalo Božství všudy přítomné. Tato operace je tak niterná, že jen Bůh a jednota dokáže přijmout tyto slova, kdy člověk nevěřícně kouká, co je to za slova, která nemůže pochopit. Ano čtete správně, tyto slova se nedají pochopit, ale musí se žít. Tohle je jediné pochopení těchto slov. Však kdo to dokáže? Jsou lidé ctící Božství a jsou lidé Vědoucí si Božství, přesto žádný z nich nepředpokládá, kdo jsou a co tvoří. Že právě Božství je jejich podstatou, která ovlivňuje je samé v životě tím, že jsou pochopeny podstatou jako Božstvím v jedné osobě. Ta osoba je však námi a My jsme jako oni, tedy všemi.

Na taková slova existuje jediná obrana a to láska, která proudí ze všeho jako jednota. Tedy na počátku každého poznání musíte být v lásce se vším. Toto je první kamínek mozaiky a kdy další kamínky budou přibývat. Jak to tedy je doopravdy? Je to tak, že láska podléhající změně, je počátkem jednoty a ta stejná láska končící na konci životem je i jeho koncem. Toto celé je život i láskou jako jednotou. Toto tajemství je zobrazeno v Evangeliích toto tajemství je zobrazeno i v Božství. Co je tedy konečným cílem? Cílem tohoto všeho je jediné. Jednota by ráda poznala sama sebe tím, že pozná vše jako lásku, která nemá konce. Ta láska, která nemá konce, je naším koncem a ta láska je i naším počátkem v Božství. Tedy jsme oběma póly téhož ramene.

Celé by se to dalo přirovnat k situaci, kdy člověk si uvědomí sebe sama tím, co zažije, a to co zažije je projev oné lásky, která je vším. Toto je i pojednáním skutečné jednoty, která by ráda zažila to stejné prostřednictví Nás.

Tímto bych se rozloučil a popřál bych lidem hodně štěstí a nehledejte co se nedá poznat, ale hledejte, co jste a co dokážete. Nic jiného v tom není. Kdo pochopí tyto slova jako marnost života, ten nepochopil nic, kdy ty nejjednodušší věci jsou základem dalších životů, která jak doufám chcete zažít.

J.H.