Kdo pozná člověka vědomého

24.4.2025

Perex: Jsou to ti lidé, co poznali myšlenku jednoty. Jsou to oni lidé, kteří jsou se stvořitelem v každý čas, nejen v dobrý, ale i zlý, který je opět jednotou, která protíná vše. Proto si važte tohoto poznání, kdy tento článek je pravdou o stavu duše i těla.

Počkejte až budete mít vlastní děti (pracovní název)

Otázka života, kterou prožívá téměř každý. Jaká je podstata problému? Problém číslo jedna je ten, že lidé si neuvědomují, že duše je hlavním a ústředním motivem mladého člověka. Ta duše, která se učí svým životem. Takto a jedině takto se dá dívat na mladé lidi. Mladí jsou tak nevychovaní ne tím, že neznají svoji duši, ale tím, že dokáží poznat vše jako jedno. Jak to myslím?

Poznat vše jako jedno, lze způsobem člověku vlastním a to tak, že dokáží vše, s čím se setkám pozvednout. A tady staří mudrci dokázali nemožné. Dokázali pozvednout vše. Jak je to možné? Je to dílem Božím i lidským a je to taky tím, že oni mudrci šli právě s Božstvím a jeho podstata se tak projevila skrze nich. Je tomu tak zcela ve zcela výjimečných situacích. Jenže jak to spojit s dětmi, které opět zastávají ono jedno? Ono jedno, je totiž takové povahy, že dokáže oblažit vše, a nejen mladého člověka, ale i podstatně starší. Jeho kvalita, tedy toho jednoho je taková, že dáte-li všemu co mu přísluší, dokážete vše jako jedno. Proto mládí má výhodu, protože míří právě na ono jedno. Bohužel pro člověka ono jedno je vázané nejen na mládí, ale i na moudrost, která přichází s věkem, proto se děje to, že o ono jedno člověk postupně přichází, a to proto aby si uvědomil co ztratil. Myslím, že nyní odbočím a řeknu-li, že většina lidí ani nepozná, že ztratila přístup k onomu jednomu si ani nevšimnou.

Je to postupný proces a člověk si jej nedokáže uvědomit. Jenže duše ano, proto konáte-li vše s duší, dokážete zažít moudrost oním jedním. Proto konáte-li vše jedním, je duše na koni a dokáže vše pozvednout.

Jenže je zde opět otázka, jak to souvisí s mládím? A to zásadně. To zásadně znamená, že mládí je stav duše a to tak, že přijímá ono jedno. Takovému člověku, co přijímá ono jedno se tak zdá, že nestárne. Ne, že by neměl problémy, ale jeho duše dodá tělu, co potřebuje, že dokáže v každý okamžik dodat všemu co potřebuje.

Tohle je veliká výzva pro každý život, jenže většina lidí o tohle tajemství nestojí. Příčina je jediná. Ono jedno se nedá definovat ani popsat, je to Božství poznané duší, a tak většina lidí se spokojí s postupným úpadkem, kdy jen hrstka lidí dokáže dodat všemu co potřebuje. Přitom přirozené není ani jedno ani druhé. Výsledkem poznání duše by mělo být poznání Boha. Jenže, když poznám Boha poznám i ono jedno. Takto uvažující člověk má zelenou v tom, co tvoří a dokáže skutečně vše pozvednout, jenže je zde veliké ALE. To ALE, znamená jediné. Kdo v tento čas, kdy přijme jednotu musí svůj život uzpůsobit k tomu, aby přijímal Boha v takové čistotě a kvalitě, že tělo i duše bude jako jedno. Kdo selže v tento čas, tak ten nepozná poznání jednoho, ale jeho druhé strany. Je to Damoklův meč nad těmi, co vystoupají tak vysoko, ale je to skutečný Damoklův meč? Není, to jen nevybíravým způsobem se zbavuje lidí, kteří se náhodou dostanou tam, kde nemají co pohledávat. Skuteční lidé poznající Božství svým životem sprásknou ruce a vyřknou myšlenku jedinou. Že vše dostane, co dostat má. A takto reagují na vše. Nechtějí být odplatou za život i situace, ale láskyplným projevem Božím na zemi. Pro tyto lidi mám jeden vzkaz:

Cokoliv vytvoříte svojí duší, bude uzpůsobeno k tomu by bylo jedním. Je to poslání jednoty tvořit vše. Proto poznejte nejen duši, ale i svůj život jako jednotu. Kdy mezi tím nebude rozdíl. Pak nastoupí poznání jednoty, a to takovým způsobem, že vše dostane, co má dostat podle jednoty.

Všichni lidé, co poznali tuhle mantru života věčného poklekli a dostali co dostat mají, tedy lásku a pokoru života věčného a stejnou měrou tito lidé oplatí svým životem stvořiteli.

Od tohoto okamžiku jste jako jedno tělo i duše, která prozáří zemi.

Toto tajemství jsem vyzradil lidem v dobré víře, že pochopí vše v jednotě a nebudou si brát servítky s těmi co odpadli, ne proto, že nedosáhli vysokosti, ale tím, že nedali všemu, co mu přísluší.

Tímto se loučím a předám své slovo dál, lidem dobré vůle i nadhledu života, který je jedním.

J.H.