Kdo pochopí jednotu?

Jednota je mýtická veličina, přesto je pochopitelná. To jen my lidé jsem líní dělat vše pro jednotu a hrabeme pod sebe tak, že trpí všichni.

Kde nevzniká bohatství společnosti, nemůže vznikat ani bohatství jednotlivce (pracovní název)

Taková úvaha je důležitá pro pochopení celku. Celek to jsme my. A ten celek nedokáže jednat jinak než jako blaho k jednotlivci. Kde chybí podpora celku, tam nemůže vzniknout ani blaho u jednotlivce. Tato spojitá nádoba se promítá všude. Kdo si všimne propojení mezi ekonomikou a životem, ten pochopí, o čem mluvím. Říkám to proto, protože ekonomika se dnes tváří jakoby odtržená od reálného uvažování lidí. Co je příčinou? Příčina je jedna. Lidé nepochopili celek a snaží se osobními názory na realitu posuzovat svět. Takto to v minulosti nikdy nebylo a lidé tušili, či věděli, že dát něco celku vrátí se mi to osobně několikanásobně. Jenže pak přišel materialismus a nyní nemyslím ten vědecký, který měla minulá vláda komunistů, ale materialismus skrytý, kdy lidé ví a nechtějí se snížit tím, že by dávali víc, než musí a každý čeká s nataženou dlaní, místo aby konal tak, že dlaň nebude žebrat, ale že bude dávat.

Co by měla dávat? Měla by dávat pokoru a lásku ke všemu. Takto vzniká samý počin ekonomiky a takto začíná vše. To nynější člověk to nevidí je tím, že materialismus zachvátil celou společnost a každý bere jen pro sebe, aby se on měl dobře a nikdo nehledí na celek. Takto většinou jako společnost my lidé končíme.

Co tedy bude dál? My lidé nedávajíc víc, než musíme, půjdeme dál, jenže naše kroky nebudou našeho Boha, ale Boha peněz, které nám vládnou. Takto tito lidé skončí a budou vykostěni a to těmi, kterým dali svůj hlas. V dnešní době je nejdůležitější věřit a jít. Tato slova tak padají na úrodnou půdu těch lidí, co dokáží z mála vytvořit něco. Tito lidé jsou Bohem milovaní a tito lidé budou tvořit novou kostru společnosti, která vznikne po velkém úpadku. Tito lidé jsou solí země a tito lidé již dnes konají. Ano dalo by se říci konají, ale jak? Nejdou s davem a lidé tohoto ražení jsou svérázy dnešních lidí, kteří vytvoří onu kostru nové společnosti.

Dalo by se pokračovat, jenže jaká slova charakterizují dnešní dobu? Slova jako pokora či úcta to nejsou. Jsou to slova beru proto, abych se měl lépe. Tato slova nebudou v nové době přijímána a lidé to pochopí pozdě až o vše přijdou. Proto vězte, že nikdo nebude nepostižen tím, co se chystá, ale vědoucí lidé, kteří již dnes konají v zájmu společnosti vykvetou, pak do krásy přímo nevýslovné. Těmto lidem bych popřál hodně odvahy a pokory k celku, kdy jejich životy budou určovat chod celé společnosti.

Myslím, že má slova padnou na úrodnou půdu a to tím, že se zamyslíte nad životem, který žijete, jestli jste v Božím přikázání jednoty, která provází každého z nás, nebo zmaru hmoty, která přinese lidem jen soužení.

Děkuji za pozornost a přeji Vám hodně zdaru v dnešním dni.

J.H.