Kdo jednou nastoupí do čela

Ten pochopí ihned co bude muset udělat, budou to masy, co budou kvílet nad bídou, která se jim otevře před očima. Proto konejte vše v lásce, protože láska je měna pro každý čas.

14.2.2025

Nastoupí-li utopie, nastoupí pořádek? (pracovní název)

Jedná-li se o takovou otázku, pak si musíme promluvit o tom co je to utopie. Jak se říkávalo, utopický svět není pro normální lidi, přesto se najdou někteří, které přitahuje. Takoví lidé jsou tu proto, aby byli protiváhou k těm, co konají v duchu toho, koho milují. Jejich míra je jiná než těch, co baží po utopii. Jak tedy se podívat na současný systém, jaké má rysy? Má rysy stejné utopie, která dala pozvednout socialismu? Ano, má stejné rysy, ač se to nezdá a v mnohem je horší než onen socialismus, který jsme tak nenáviděli. Jak tedy dál?

Na první dobu musíme pochopit co je špatně. Tohle by byl dlouhý výčet, jedna otázka však převládá. Je to otázka toho, co se pokazilo, že jsme odbočili na cestě, která vedla do míru a pokroku či prosperity. Je tomu již dávno, co lidé pochopili odkaz předků, že ten, kdo se má dobře již o nic neusiluje. Tohle pravidlo, které nyní vyznávají masy, konající ve smyslu ztracenosti, konají vše špatné pro tento i příští čas. Jak tedy dál? Lidé musí pochopit, že pohodlí není cílem, ale je výzvou pro člověka, aby dokázal ještě víc, jenže proč se snažit, když mám vše, přeci? Tuto otázku odpovíme takto:

Smyslem života není to konat v zájmu svým, a to v žádné rovině života. Vždy konáme v zájmu celku, který tvoří naši malou část. Jen ta část je u každého člověka jinak velká. Jsou skutečné osobnosti, co konají pro vše nadmíru vědomě a tvořivě, přitom za tuhle službu nic nechtějí. Jsou však hamižníci, kteří konají ve smyslu dodání potřeb pro sebe jako prioritu, o které se nehodlají s nikým dělit.

Tento klíč je dílem Božím a dílem ďábla. To ďábelství znamená, že upadáme jako jednotlivci a tím i celá společnost. Nehořekujte tedy nad tím, že společnost upadá, podívejte se na své činy a své postoje a pochopíte, že vy sami jste upadli a tím i celá společnost. Lék na tuhle nemoc nemůže proběhnout v současném dění, proto přijde krize, jakou svět neviděl. Jenže jakou krizi mám pořád na mysli? Je to krize hodnot, kdy skuteční lidé již pochopili a konají ve smyslu dodání Bohu co potřebuje, protože Božství v nás je jediná hodnota života na zemi. V tomto si nebudu rozumět asi s nikým, ale proč se trápit nad lidmi, kteří sejdou a ani nebudou vědět co dělají špatně, protože oni přeci konají ve svém i společenském zájmu, jak káže doba. A doba říká toto:

Kdo probudí hydru najde východisko z toho všeho tím, že ji dá svoji lásku. Kdo nemá tolik lásky, aby hydru pokořil svou láskou, ta jej ovládne a dokonáno je dílo Boží v tom, že tento člověk upadá do díla doby, které říká toto:

Cokoliv přijmeš, přijmeš s láskou a jako lásku i pochop, proto konej ne tím, co si myslíš, že máš vykonat, ale tím, že budeš láskou pro všetký čas, který přijde nejen dnes, ale i zítra. Takto hovoří ten, kdo pozvedl oči k tomu, koho miluje. Takto hovoří i podstata světa ne tím, že hamižně přijmu další, a přitom si neuvědomí co ztrácím, ale láskou přijmu vše jako jedno.

Těžké, přetěžké je tohle psaní, povzdech si muž. Proč? Myslím, že spousta lidí tohle psaní nepochopí a budou si myslet, že útočím na jejich podstatu. Ano, budou si to myslet, jenže doba je taková, že dává výzvy těm, co poznají pravdu. Kdo zavírá před pravdou oči, ten nedojde nikam a končí na propadlišti. Takto jednající lidé si neuvědomují, že jednají jako jeden muž a konají ve víře zlo, které nemá obdobu v Božství. Ne proto, že tam není. Je tam, ale konají zlo v tom, že nedávají všemu, co mu přísluší a tohle se z Božského hlediska neodpouští.

Celé by to mohl uzavřít provoláním:

Konejte tak, že vše dostane, co má. Nejvyšší dostane nejvyšší a nejnižší dostane nejnižší. To je právě to, o co se tu hraje, ne o to, kdo bude vysoký či nízký, ale o to, že vše má dostat co má.

Děkuji Vám za pozornost a přeji krásný den.

J.H.