Každý hledající nalezne právě to, čím žije svůj život

Kdokoliv přijde k Bohu a řekne mu, Jsem, ten bude zkoušen Bohem jako každý. Jen ti, co vytvoří svůj život v lásce, obstojí a jejich získané bohatství života jim bude ponecháno.

Každý najde Boha ve svých slovech tehdy, když pozná život jako jeho (pracovní název)

Na počátku této úvahy se podíváme do minulosti. V minulosti lidé byli na výši a to takto:

Byli lidé hledající a nalézající, ale bylo jich málo. Ne proto, že ostatní na to neměli, ale pro dřinu života se nedostávalo sil pro hledání pravdy tohoto světa. Ta dřina s časem zmizela a život se stal pohodlný, co však následovalo? Následoval úpadek ducha, protože lidé se přestali již snažit dát životu to co potřebuje. Každý si říkal. Co dávám je dobré, přesto, že nedával nic a myslel si, že oním nic znamenající vše, dotvoří celý život. Tato mýlka bude stát život hodně lidí, ne za života, ale po něm, protože spravedlnost života říká toto:

Kdokoliv se proviní proti životu tak, že nedá všemu, co mu přísluší, jeho život bude ponížen, a to v době, kdy skutečně tohohle mohl dosáhnout.

Lidský vývoj tak tvoří větve, kdy některé větve zkrátka odumřou, zatímco jiné porostou dál. Na počátku této úvahy jsem vzal do rukou tužku a papír a představil si život. To, co mi vzešlo z tohoto postupu Vám dám k nahlédnutí.

Život je tvořen krásou života do té míry, že všichni dáváme to stejné, přesto každý jinak, a to jinak je nejdůležitějším poznatkem života. Není tak rozdílu mezi životy, ale ve způsobu, jakým dáváme. Slova vyřčená dokáží oblažit stvoření tehdy, když dokáží být láskyplná. Proto přijměte láskyplná slova člověka, který píše tyto řádky, abyste v sobě našli postup jak dál.

A následovat bude onen postup:

Jsou lidé, kteří dokáží hodně, přesto selžou, protože doba nastavuje zrcadlo vysokosti i nízkosti, kdy nízké dokáže vyrůst tak, že překoná i to vysoké co kolem je. Takto funguje Božství v nás a my lidé jej vnímáme jako slova vyřčená.

Však vysoké bytosti jdou taky? zeptal se opatrně člověk. Ano jdou, ale jejich jití je jiné než těch, co jsou povýšeni v životě z nízkosti. Kdo vyroste z nízkosti do života vysokého, nese svůj kříž. Takto postupuje Božství s celým stvořením, jenže jsou slova, která nemohu pronést pro jejich pravdivost, proto budiž snížena na úroveň vaši a znějící takto:

Jsou lidé vysocí, a přesto nekonající tak, jako ti nízcí. Je to paradox doby, která říká, že doba bude taková, že ne každý nalezne to, co hledá. Kdy skryto bude těm, co nehledají lásku a pokoru života ve všem. Tito lidé nechtíci víc, dokáží jít jedině tak, že se vydají vlastní cestou, což nedokáží pochopit a budou kopírovat druhé. Zatímco ti nižší půjdou jejich cestou ne proto, že dokáží tolik, ale že našli ten květ, který nalezli v pravý čas života. Tento život bude povýšený jako žádný jiný.

Proto přijměte vzkaz ode mne, který prozáří vaši cestu:

Jsem-li člověkem a dává-li všemu co mu přísluší, dokáži nemožné v životě, protože Božství se skloní přede mnou a dá mi skromné dárky do života, které povýší všechny. Takto jedná Bůh a takto jedná člověk, který ač nízký dosáhl vysokého. Těmito dárky se rozumí poznání Božského v životě všech. Toto poznání je tak vysoké, že Vám jej nikdo nevezme ani Božství jej vám nevezme až budete vstupovat do života dalšího. Toto dědictví bude jen Vaše a bude utvářet Váš další život, který prožijete s láskou a pokorou Boží.

Těmito slovy se rozloučím a popřeji Vám hodně zdaru v životě vezdejším.

J.H.