Jednota projevená ve všem je jednotou všech mimo Vás, kteří nejste hodni být

Kdo pomyslí na jednotu? Pomyslí na ni ten, kdo obsáhl Boha. Tento člověk bude novou jednotou pro celý čas, který zobrazí život, jako život svůj.

Jednota všeho, je podmětem láska? (pracovní název)

Každá jednota má rub i líc. Taková jednota, o které bych rád pohovořil je skutečnou jednotou. A jak se na ni díváš? Dívám se na ní tak, že jednota probíhá v nás tímto způsobem:

Kdokoliv bude chtíti být kýmkoliv, stane se jímž. Kdokoliv bude chtít být kýmkoliv, stane se jímž.

Tato slova jsou vzájemně propojena a to takto:

Kdokoliv znamená jednota v tom, co činí a jednota s Bohem je jednota tak vysoká, že kdokoliv, kdo se oddá této jednotě najde jednotu ve všem. Takto se dá postupovat se vším, kdy jednota s Bohem jde v ruku v ruce s jednotou projevenou v nás.

Takto jedná s jednotou ten, kdo ji chápe jako jednotu a tím je člověk, který poznal Boha. Bez Boha není nic jednotou, je to jen škleb, který se dělá na vše. Nic jiného v tom nehledejte a nic jiného v tom není.

Božství má v tomto přístupu nezastupitelnou roli. Je tak důležité, že právě oním Božstvím, které poznáme v sobě najdeme klíč i k poznání jednoty. Ta jednota není z tohoto světa ani ze světa Boha, protože ten zdánlivě je v jednotě, ale i on přebývá v dualitě. Ta dualita je však tak vysoká, že je nepochopitelná, kdy skutečná jednota je bez duality a je projevem tak vysokým, že kdokoliv, byť jen pomyslí na jednotu a je s Bohem v jednotě, stane se jí.

To stane se jí, je tak niterné a skutečné, že nikdo kromě Vás to nepochopí. Proto jednota uniká lidem a světu, protože ji dokáže přijmou jen ten, kdo obývá ducha v Bohu, protože ten je podkladem pro jednotu, která plyne vším.

Myslím, že téma jednoty se vyčerpalo, přesto bych měl jeden postřeh. Kdokoliv si bude myslet, že jednota je stav či poznatek. Není tomu tak. Jednota je právě ono nic, které je vším. Takto povstalo Božství a takto povstanete i Vy jako Bohové.

Děkuji Vám za pozornost a přeji Vám hodně zdaru v dnešním dni.

J.H.