Byla žena povýšena?

Jsou ženy tvořící kostru nové společnosti tím, že jako jediné chápou, co vykonat pro další vzestup společnosti.

12.12.2024

Proč muži nepřinášejí revoluční myšlenky na rozdíl od žen, které suplují neschopnost mužů (pracovní název)

Na počátku úvahy stojí člověk a tento člověk je rozdělen mezi muže a ženu. Povahou ženy je být aktivní a tvořit společnost. Kdy naplněním myšlenky tvoří, co zastává jako žena. Jenže doba je divná, jak poznamenal klasik. Muži již nejsou muži a nezastávají kvalitu, kterou by měli zastávat, na místo moudrosti politikaří a snaží je bojovat s větrnými mlýny. Zatímco ženy jsou povahou praktická stvoření, které konají dobro tím, že věří myšlence, kterou přijaly.

Mám na mysli tvořivou společnost, jejíž hlasitým propagátorem je Soňa Peková, která již si nebere servítky s tím co by měla současná doba obsahovat. Musím ji dát za pravdu, že současná situace je zralá na změnu. A jsou to opět ženy, které dokáží pozvednout mínění lidí. Nejsou to již muži, kterými myšlenkami budovali svět. Svět mužů je vykastrován ne tím, že by nedokázali bojovat, ale jejich boj se scvrknul na prominentní povýšení v očích veřejnosti, čímž dělají věci, které jim přinesou ocenění a nejdou, jak se říká proti proudu a nedokáží tak dát všemu co mu přísluší.

Je to povaha mužů přinášet revoluční myšlenky a ženy, aby je naplňovaly. Jenže doba je zlá, tím, že není skutečných mužů bojujících ve smyslu dávání své moudrosti na odiv. Jsou však mezi námi moudré ženy, které tento hendikep dokáží nahradit moudrostí ženy. Moudrost ženy je však jiná. Je tvořivá v naplnění života a nedokáže dát tak všemu to co dokáže muž, ne tím, že je omezená, ale její role je jiná. Jejím posláním je určit nová pravidla, které se musí vytyčit a je na nás mužích abychom tyhle pravidla pochopili a dokázali povznést mezi lidi tím, že se za ně postavíme.

Tvořivá společnost, jak ji prezentují, není lékem na společnost, ve které žijeme. Není, ale může být. Tvořivá společnost je lékem pro ty duše, co potřebují řád myšlenek i činů, kteří si nedokáží představit život bez pravidel, které by pozdvihovaly život. Jenže zde je právě ono úskalí této myšlenky, že dokáže sice hodně přinést, ale nedokáže člověka osvobodit.

A nyní se ptáte, o čem je tedy život? Život není o svobodě, ani o poznání svobody, ale je o tom, že dokážeme být i svobodní. Tohle je důležitý termín. Svobodným se nedokáže stát nikdo, každý je závislý na někom či něčem, kde tedy leží skutečná svoboda? Skutečná svoboda leží v tom, co tvoříme, kdy svoboda leží v akcích dne, kterým se říká život. V každém okamžiku si můžeme dokazovat nakolik chápeme svobodu ne tím, že si děláme, co chceme, ale tím, že dokážeme vše přijmout jako jednotu. Tohle je skutečná svoboda člověka, jen se obávám, že nikdo z lidí ji jako svobodu nepochopí. A proč by ji neměl pochopit zeptal se jeden muž? Je totiž potíž s tím, jak taková svoboda účinkuje. Taková to svoboda je nejvyšší pro život, ale je omezena na vnímání člověka jako Boha, který bytuje jako člověk. Kdo pochopí Božství, lidství a pochopí dualitu mezi tím, ten pochopí i svobodu, která vzniká na pomezí tohoto vztahu. Byli lidé, kteří dokázali skutečně hodně, ale byli bezejmenní. Zkrátka tohle je niternost, která provází každého člověka a nikdo, kdo tohle prožije se o tom nebaví, protože je tohle jeho život. Proto omluvte to, že Vám sděluji tak niterné věci. Protože poznat je v současné době je tak vzácné.

Popřál bych nalézt lidem Božství v sobě jako lidství, ze kterého vzejde nová jednota života. Ano říkám jednota, která dodá lidem svobodu i podměty pro život. Pak vzejdou muži do života jako bojovníci nových myšlenek, ne tím, že budou bojovat s větrnými mlýny, či aby něco získali, ale budou to skuteční bojovníci života, který se nezastaví před ničím.

Vzdávám hold těmto mužům, a přeji Vám všem hodně štěstí v tom, co tvoříte, jak v sobě, tak v Božství, které je s Vámi.

J.H.