Rošády po Nečasovsku

Od premiéra Petra Nečase jsme si mohli v průběhu měsíců zvyknout na ledasco. Na nerozhodnost předsedy vlády se sice zvyká těžko, ale už se stalo a nic s tím nezmůžeme. Hazard s hospodářstvím tohoto státu je ale již příliš.

K nedávné výměně ministra průmyslu mám dvě poznámky. Mnoho lidí si myslí, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) je jen nějaký druhořadý resort a pozůstatek bývalé centrálně plánované ekonomiky před rokem 89. Opak je však pravdou. Význam MPO a jemu podřízených agentur CzechInvest (zaměřuje se na získávání investic do ČR a řídí evropské peníze na podporu podnikání) a CzechTrade (hlavním úkolem je podpora českých exportních firem) je právě dnes, v době rychlého návratu hospodářské krize, zásadní.

Když již pan premiér Nečas neměl na post šéfa MPO vhodného straníka, který se v tomto oboru dlouhodobě angažuje a rozumí mu, měl sáhnout po nějakém respektovaném odborníkovi mimo svoji partaj. Nepochybně by tím zvýšil důvěryhodnost nejen svoji, ale celé vlády. O to více nechápu, že za současné situace premiér vytáhl z klobouku právě na post ministra člověka, který se nikdy v oboru neprofiloval a jeho vztah k ekonomice je asi takový jako vztah Radka Johna k ministerstvu vnitra. Tím se ale nechci dotknout předsedy VV.  Ten měl alespoň elán.

Přítomnost cizími jazyky nepolíbeného exministra Římana na MPO byla, zejména v době předsednictví ČR v EU, vyloženě trapná. Angažování nevýrazného Martina Kocourka, odsouzeného k radám jeho náměstků, bylo smutné, ale instalování do funkce neekonoma a doktora medicíny Kuby překročil Petr Nečas všechny meze.

Druhým aspektem, který s sebou nese jmenování člověka, který se o rezort nikdy nezajímal, je poplivání všech vzletných frází o očistě strany, které předseda ODS rád opakuje s výrazem samaritána všude, kudy chodí. Připomeňme si jeho slogan na předvolebním billboardu v roce 2010: Nebudu tolerovat korupci ve vládě a ani v ODS. Ještě před pár měsíci se Petr Nečas zlostně zalykal při vyslovení jména Kuba. Dnes je pan Kuba mužem s autentickými názory, mužem na pravém místě. Jeden z mých kamarádů to řekl trefně: „Je zajímavé, kam až dovede člověka touha udržet se u moci.“

Někdo říká, že zázraky se nedějí. Co je ale potom takováto proměna názoru od předsedy občanských demokratů? Politická chřipka Petra Nečase, která se projevuje při napjatých politických situacích, není zřejmě jediným zdravotním problémem, jímž předseda vlády trpí. Jak se zdá, přidává se amnézie. Martin Doktor, ačkoliv k němu mohu mít řadu výhrad, má v této situaci pravdu. Pokud je nabírání Gogolových černých duší, nebo jmenování lidí, kteří toto iniciují, nějaký novátorský způsob jak očistit ODS, prosím. Do té doby, než se to Petru Nečasovi podaří, budu si já, stejně jako většina lidí, myslet, že premiér nehraje opravdu, ale opravdu čistou hru.