Váleční stratégové se tentokrát pořádně spletli. Jídlo a potraviny jsou v Bělorusku mimořádně kvalitní a ještě k tomu podstatně levnější. Bělorusové by se měli rádi ještě lépe, ale to by je v zadlužené EU, zřejmě nečekalo.
Ukrajinský Majdan v Minsku nebude
i kdyby diktátor Lukašenko ve volbách skutečně podváděl. Spíše to vypadá, že s růstem ekonomiky Běloruska, si Bělorusové na volbu jejich diktátora Lukašenka zvykli a proto ho volí. Ostatně jsou na tom v současnosti lépe, než Rusové a ekonomika jim v tomto roce měla vzrůst přes další 2%. Zvykl si i Lukašenko, který teprve nyní pochopil, že by ho západní přátelé s chutí hodně rychle zlikvidovali.
Váleční stratégové
tentokrát nezvolili tu správnou záminku, kterou vyžaduje hybridní válka, při využití východního partnerství EU i přesto, že naše nevládní občanská organizace Mezinárodní sdružení Občanské Bělorusko - Ruml, Štětina, Šustrová, rozdala státní milionové dotace mezi cca 500 000 Bělorusů zapojených do občanských kampaní s cílenými treninky. Pak je jistě udivující, že se demonstrací účastnilo pouze cca 200 000 Bělorusů vydatně podporovaných západními novináři a reportéry. A to vůbec nepočítáme investované finance a vliv dalších neziskovek z ostatních západních států EU, včetně USA. Ve výsledku počtu demonstrantů shromáždil náš premiér oproti Lukašenkovi na Letné, podstatně více demonstrantů.
Nezbývá, než pochopit
proč mluvíme o válce. Jde o historickou skutečnost z období studené války. Socialismus se roztahoval a rozrůstal, jako koncept nového mírového světa, kde si měli být lidé skutečně rovni a kde mohli pracovat všichni pro společný blahobyt. Některé státy začaly přecházet na socialistický systém bez mimořádného násilí, protože připadal lidem mnohem lepší, než kapitalismus ve kterém rozhodují peníze a vládne bezohledná touha po zisku.
Zděšení kapitalistů vyvolalo nutnost
zpracovat silný systém pro zastavení roztahování socialismu, pro strašení komunisty s využitím jejich nesmyslných přehmatů k jejich postavení na roveň fašistů, který měl zároveň posunout kapitalismus do role ochránce “Lidských práv”. Ten systém zahrnoval především inovativní principy vedení hybridní války. Tváří se to jako mírová a spravedlivá pomoc potřebným lidem proti režimu, ale ve skutečnosti jde o tvrdou a nekompromisní hybridní válku.
Co vše zahrnuje hybridní válka,
najdete dobře zpracováno na stránkách Wikipedie. Jen si musíte přimyslet, jak velké množství lidí se na přípravě i realizaci každé hybridní války musí podílet. Jak se využívají tajné služby, soukromé armády, migranti i vycvičení jedinci z míst připravovaných konfliktů.
Jeden z prvních politiků,
který naletěl a vůbec nepochopil, že se jedná o hybridní válku, byl Gorbačov, což přineslo následný rozpad Sovětského svazu a vrcholné vítězství USA, které jsou Američané schopni úspěšně zopakovat kdekoliv na světě, kde pod krytím své vojenské a ekonomické síly, jsou schopni pomocí hybridní války vyprovokovat jakýkoliv konflikt mezi státy, či rozložit jakýkoli režim, včetně Ruska, nebo Číny.
Socialismus s lidskou tváří
Alexandra Dubčeka v roce 1968, neměl nic společného s hybridní válkou a byl pouze pokusem naší KSČ, přejít od totalitního komunistického systému k skutečně demokratickému socialismu. Rozpad Sovětského svazu umožnil návrat zemí se socialistickým systémem, zpět do lůna kapitalismu s doprovodnou zlodějnou a tunelováním. Zelení mužíci na Krymu nebyli žádnou hybridní válkou, pouze logickou odpovědí krymských Rusů na skutečnou hybridní válku, která právě naplno probíhala v Kyjevě. Ztráta Ukrajiny, jako důležitého partnera Ruska pouze potvrzuje nepřipravenost Ruska, včas reagovat na propracovaný systém hybridní války.
Bělorusové se nám podobají.
počtem obyvatel i skutečností, že svoji Běloruskou lidovou republiku vyhlásili také v roce 1918. Jsou stejně, jako my, především exportní ekonomikou a to v oblasti zemědělství a strojírenství. Jejich špatné zkušenosti s Poláky a zejména s Němci, kteří vypálili nepřeberné množství jejich obcí a vyvraždili miliony Bělorusů, je pevně postavilo na stranu Ruska. Je hezké vidět to množství dnešních mladých manifestujících Bělorusů se spoustou hezkých žen. Je chybou Lukašenkova režimu, že ty ženy a ti mladí věří propagandě neziskovek a vůbec nechápou, že stále probíhá další světová válka, tedy, že ve výsledku jde především o potenciální získání moci nad Běloruskem a o potencionální investice i o zisky, skryté za probíhající hybridní válkou,
proti jejich vlastní krásné zemi.
