To vyjádření nebylo nešťastné, ale nevhodné, ale to se občas stane. Občany nezajímá nekonkrétní Úsporný energetický balíček, ani dlouhé neproduktivní diskuze.
Občané chtějí konečně přesně vědět
kolik budou platit ročně za kubík plynu a kolik za kWh elektrického proudu za rok 2022 a kolik za rok 2023. To může rozhodnout o snížení inflace i o tom, zda občané budou vládu tolerovat, nebo budou plná náměstí, dokud vláda nepodá demisi.
Je na vládě,
aby zvolila zastropování cen energií na přijatelné úrovni. Rozhodně nemohou naši občané platit to co Němci, kteří mají cca 3 x vyšší příjmy. Také z toho by vláda měla vycházet při jednání o zastropování cen na Evropské úrovni.
Nářek vlády,
že dojde k nepřijatelnému zadlužování si musí vláda vyřešit sama. Má k tomu většinu ve sněmovně a může prosadit, jakékoliv opatření, či zákon, který zabrání současnému i setrvalému zadlužování státu. Nikdo nebude proti tomu, když ministerstvo financí určí jakou část nadměrného zisku z důvodu zdražování energií musí zainteresované firmy odvést do státního rozpočtu.
Téměř nikdo nebude proti tomu,
když se vyvážeme z Evropského zeleného údělu, ani proti tomu, když nadále odmítneme Evropské emisní povolenky a zrušíme poplatky za obnovitelné energie vzhledem k tomu, že se jedná o podnikatelskou činnost a případnou podporu musí řešit stát, nikoliv platit občané.
O tom,
že je nutné snížit státní a veřejnou byrokracii, včetně nákladů o téměř 50%, není pochyb. Musíme si umět vyhodnotit, jaké činnosti jsou pro stát a občany nezbytné a které lze postrádat, obdobně, jako v USA.
Zároveň je potřeba
přehodnotit účelnost různých firem navázaných na rozpočty, zakázky a podporu ze státní a veřejné správy i potřebné a nepotřebné neziskovky dotované ze státního a veřejného sektoru na různých úrovních. Na řadě je stát, tedy současná vláda a záleží na tom zda se konečně probudí
a začne pro občany i potřebné firmy skutečně něco dělat.
