Jeho vystoupení se netýkalo pouze Zákona o obecném referendu, který president zásadně podpořil, ale neopomněl se vyjádřit také k podstatným otázkám politiky, které se dotýkají všech našich občanů, včetně politiků a poslanců.
President upozornil na skutečnost,
že se nehodlá vyjadřovat ke všem zákonům, ale pouze k těm, které jsou pro osud naší země klíčové, což se týkalo služebního zákona, zákona o prokázaní původu majetku a nyní návrhu Zákona o obecném referendu.
Informoval poslance,
že v rámci hodnocení prestiže se povolání politika snížilo po 25 letech na úroveň uklizeček, oproti lékařům a učitelům, kteří se stále drží na prvních místech s tím, že právě přijetí Zákona o obecném referendu může, alespoň část prestiže politikům vrátit, aby se odstranila bariéra mezi politiky a občany a občané byli více vtaženi do procesu rozhodování.
President vytknul politikům,
že si politici za pokles své prestiže mohou sami. Nesnáší výraz obyčejní občané, nebo obyčejní lidé, protože ten kdo toto říká, dává najevo papalášský despekt, tedy nadřazenost, vůči svým posluchačům, což je forma odcizení, kterou si politici zaviňují sami. Normální lidé nejsou obyčejní, ale neobyčejní, každý je jiný a má svůj život.
Upozornil na několik vad v návrhu zákona,
týkajících se obracení na Ústavní soud vládou i petenty způsobujících paradox v rozhodování ústavních soudců, nesmyslu, že by se občané nemohli vyjadřovat k právním předpisům, tedy k zákonům, čím vzniká konfuse, tedy zmatení pojmů. K čemu jinému by se měli občané vyjadřovat, když referendum má postihnout klíčové otázky domácí i zahraniční politiky, než právě k otázkám, které mají být ztvárněny do podoby zákonů. Rovněž upozornil, že ověřování podpisů nemůže probíhat, jako u presidentských voleb, kdy geniální úředníci ministerstva vnitra sčítali, nikoliv průměrovali tak, že ze dvou lahví 40% alkoholu dokázali smícháním udělat 80% alkohol.
Nedomnívá se,
že by přímá demokracie byla nižší formou rozhodování občanů, než je zastupitelská. Zastupitelskou a přímou demokracii pokládá za komplementární, tedy doplňující se, nikoliv za substituční, tedy nahrazující se, ale vzájemně doplňující a dokonce vzájemně posilující demokracii.
Očekává hlasy proti návrhu zákona
zejména z řad TOP 09, protože debata kolem Zákona o obecném referendu panu presidentovi nápadně připomíná debatu která se vedla před 100 lety o Všeobecném volební právu! Zaznívají prý tytéž argumenty, jako „Občané nejsou schopni rozhodovat o tak důležitých záležitostech,“ dále upozornil na citaci Daniela Kroupy „Hrozí nám vláda lůzy,“ dokonce jeden z presidentských kandidátů prý nedávno oznámil zrušení své kandidatury s tím, že „V této zemi je příliš málo moudrých lidí.“ President upozornil, že nikdo nemá právo urážet svůj vlastní národ. Pokud tak činí, musí počítat s tím, že uráží sám sebe!
President řekl,
že Zákon o obecném referendu je pouze součástí přímé demokracie s tím, že podporuje myšlenku přímé volby starostu a hejtmanů tak, jak si přejí 2/3 našich občanů a předpokládá že starostou by se stal ten kdo získal nejvíce preferenčních hlasu na kandidátce nejúspěšnější strany, což by mělo výhodu, že by měl kolem své kolegy..
Rovněž upozornil,
že přímá demokracie není jen právo, ale i povinnost. Prosazuje povinnou volební účast s tím, že v Belgii byla volební účast 90% a rovněž i u nás byla povinná volební účast v První republice za T. G. Masaryka s tím, že navrhuje, aby pokuta za neúčast byla v ceně jedné večere. Nadále prosazuje panašování, tedy vícebarevnost při volbách, kdy si občan může vybrat mezi kandidáty a zároveň i z kandidátek jiných stran, které se osvědčilo v komunálních volbách a není důvod proč nepoužít tento systém u krajských i celostátních voleb.
V rámci kontextu ,
tedy v dané souvislosti s projednávaným zákonem president mluvil o dalších krocích směrem k přímé demokracii a nepodceňování občanů a jejich common sence, tedy zdravého rozumu. Závěrem připomněl na vzoru Švýcarska, že Švýcarsko je prosperující zemí, kterému systém referend nejen neublížil, ale naopak prospěl. Prý slyší argument, „Musíme počkat, až naši občané budou vyspělí jako Švýcaři.“ Upozornil, že tento argument má stejnou logiku, jako kdybychom řekli pacientovi, musíme počkat zda se uzdravíte z tuberkulózy a pak vám podáme antibiotika. Systém referend a dalších kroků k přímé demokracii má přiblížit účast občanů na veřejném životě a přiblížit je k politikům a nás přiblížit k těm citovaným Švýcarům.
Závěrem president upozornil,
že si je vědom, že zákon o referendu je zákonem ústavním, to znamená, že potřebuje minimálně 120 hlasů ve sněmovně a apeloval na tu část opozice, která konec, konců zákon o obecném referendu sama několikrát předkládala s tím, že bez jejichž hlasů nemůže být tento zákon přijat. „ Přeji všem nám, aby díky tomu a dalším zákonům se postupně naše profese politiků začala zdvíhat ze dna a abychom dohnali lékaře a učitele.“
Přestože si president dovolil kritizovat politiky,
či napomenout poslance, senátory i ministry v půlhodinovém projevu bez papíru, na konci projevu téměř celá sněmovna, bez chybějících poslanců TOP 09,
Presidentovi ČR Miloši Zemanovi s úctou zatleskala.
