Netýká se herců, tedy obyčejných policistů, kteří slouží našim občanům, ale policejních režisérů, kteří v kontaktu s tajnými službami, politiky a mediální scénou, se snaží manipulovat myšlením a chováním normálních občanů.
Na demonstraci hnutí
Svoboda a přímá demokracie SPD, v dolní části Václavského náměstí, kam přijeli demonstrovat občané z různých částí republiky, upozornil Tomio Okamura příznivce hnutí SPD, aby se neúčastnili dalších demonstrací v Praze, protože se pravděpodobně chystá zásah policie. Tomio Okamura měl zřejmě dobré informace.
Občané mají právo chodit svobodně na demonstrace
a nebyl žádný důvod k tomu, aby policie uzavřela jeden z běžných přístupů na Hradčanské náměstí. Zda zatím byl záměr omezit počet účastníků demonstrace před Pražským hradem, tak se policii příliš nepovedl.
Hlavní policejní fraška se odbyla nedaleko,
tedy na Malé Straně, kde skupinu zakuklených neonacistů skvěle řídil policejní důstojník kriminální služby, místo toho, aby zavolal pohotovostní jednotku s ohledem na skutečnost, že jednotka neonacistů měla zakázané masky přes obličeje, což mu tedy zřejmě vůbec nevadilo. Provokování občanů jistě nemá nic společného s úlohou policie v naší společnosti.
Fraška určená
pravděpodobně pro fotografy, novináře a reportéry, která ve vší pravděpodobnosti měla přiřadit a přirovnat neonacisty k demonstraci normálních občanů proti muslimským imigrantům se nepovedla. Zda maskovaní neonacisté byli příslušníci policie, nebo utajení informátoři policie z řad fotbalových rowdies se pomalu odhaluje na internetu, stejně jako skutečnost, že příslušníka kriminální služby, který řídil neonacisty, den předtím, než to policie přiznala, nikdo z policistů neznal.
Zda následný útok zakuklených neonacistů
na pražské autonomní sociální centrum Klinika byla další provokace, nebo jen pokračování policejní frašky pomocí zakuklených fotbalových rowdies, za účelem veřejné kritiky odpůrců muslimských imigrantů je zatím otazníkem. Těžko domýšlet, že by takový útok provedli neorganizovaní odpůrci muslimských imigrantů, ale účel útoku byl splněn a kritika proti islámských demonstrantů z řad politiků již zazněla.
Důvěra v řídící složky policie
dostala pořádné trhliny. Spolupracovníci a pomocníci VB z doby komunismu se změnili v policejní informátory, ale to není podstatné. Podstatná je skutečnost, která se skrývá za fraškou, tedy snahou využívat principy sociologie a ovládaní davů, s uplatňováním propagandy a manipulace, které jsou ovlivněny politickými zájmy vládnoucích struktur, kterým by se měla policie zásadně vyhnout a skutečně se řídit pouze a výhradně heslem
„Pomáhat a chránit!“
