Hospodářství této země nerozkradli komunisti před rokem 1989, ale vysocí komunističtí funkcionáři po roce 1989 s pomocí, nebo tolerancí různých sametových revolucionářů, demokratů, tunelářů i obroditelů, či disidentů.
Lidé, ale už nejsou zvědaví na to,
aby v poslanecké sněmovně se poslanci hrabali v komunistické minulosti a dělali ze sebe novodobé antikomunistické hrdiny. Těch novodobých antikomunistů už máme přebytek. Lidé chtějí od poslanecké sněmovny řešení současných problémů a své budoucnosti. Budoucnost se už nebude ptát, co udělali komunisti, ale co jste udělali vy, dnešní politici, poslanci a demokraté, za své vlády.
Po téměř 30 letech se máme převážně lépe,
než před rokem 1989, ale to není žádný zázrak. Náš dluh vyrostl a poroste pravděpodobně dál. Od úrovně Německa, máme stále větší odstup. O pracovní době 28 hod týdně, o jejich minimální mzdě, či o výši jejich důchodů, se může naprosté většině našich lidí pouze zdát. Že by ti Němci žili v nějaké jiné EU?
Lidé mají dnes úplně jiné starosti,
než hrabání v minulosti. Potřebují pracovat, či podnikat, aby uživili sebe i své rodiny a mohli se bez problémů postarat o své děti. Potřebují byty, potřebují dobře fungující dopravu, bezpečnost, školství, zdravotnictví, sociální i ostatní služby, včetně ochotných služeb státní i veřejné správy.
Nestojí o politické tanečky v poslanecké sněmovně,
ale potřebují, aby poslanecká sněmovna přijímala zákony, které zcela zásadně sníží náklady i počty státní a veřejné byrokracie, které odstraní současnou otřesnou situaci ve školství, ze kterého nám leze nadbytečné množství pro hospodářství a průmysl zcela nepoužitelných humanitních a jiných vzdělanců, které zajistí neziskovou síť zdravotnictví směřovaného do mimořádně kvalitně vybavených nemocničních center, které zajistí státem řízenou sociální péči a zásadně omezí státní, či veřejné financování rozbujelých neziskovech a veřejně prospěšných společností, včetně odstranění dalších firem přilepených na státní i veřejné instituce a které rovněž zajistí státní financování výstavby bytů pro mladé i ubytoven pro chudé, včetně řešení dalších akutních problémů společnosti.
Pak teprve zjistíme,
že máme pracovníků ve skutečnosti přebytek a jen z důvodu nesmyslných zákonů jsou všude jinde, než kde by byli potřeba. Nepotřebujeme ve státní a veřejné správě zbytečné úřady a lidi, ani zaměstnávat lidi, kteří ve skutečnosti bokem pracují pro své, či jiné firmy a zároveň je platí státní, či veřejné instituce, ani nepotřebujeme ve státní a veřejné správě různé kumulace funkcí, či zcela neodůvodnitelné platy vyšší, než v bankovním sektoru. Někdo tu platovou přiměřenost musí dát konečně dohromady zejména ve státní i veřejné správě, která především dohlíží na dodržování zákonů, což je v podstatné části práce pro středoškoláky. Dnes je samozřejmě lepší sedět ve státní, či veřejné správě, než podnikat, či pracovat ve firmách, které mohou přinášet všem prospěšné příjmy do státního rozpočtu.
To co potřebujeme,
je zásadní podpora začínajících i stávajících malých a středních podnikatelů ve spolupráci s učňovským, středním i odborným vysokým školstvím a vědeckými centry. Šikovné použití státních dotací pro firmy v oblasti technické výroby, v oblasti IT i v dalších moderních oborech vytvářejících zisky tak, aby mohly zvyšovat rozsah výroby, vývoz a rozšiřovaly podíl českých podniků v našem hospodářství, které zůstává po roce 1989 převážně v majetku zahraničních vlastníků.
Je logické ,
že lidé budou volit takového politika, který ukáže, že něco umí a který slíbí, že bude makat a požene tuto zem dopředu, aby se zvedala životní úroveň, snižoval dluh a že bude zároveň bránit hospodářským podvodům i Muslimské migraci. Máme kapitalistickou demokracii a spoustu problémů k řešení. Nás ve skutečnosti neohrožují komunisti, ale neschopní politici, kteří pouze politikaří. Možná se to nepovede, ale chovejme se, jako demokraté a podpořme toho
Andreje Babiše, kterého si demokraticky zvolila většina voličů, aby ukázal, že umí „makat!“
