Církevní restituce – ale trochu jinak!

                 Církev před vznikem Československa, ani po jeho vzniku pozemky nevlastnila, ale měla pouze právo k jejich užívání. Na tom nemůže nikdo nic změnit, ani Arcibiskup Duka i když bude tvrdit cokoliv jiného. Není důvod, aby tato vláda se svým "kreditem", v rámci církevních restitucí, navracela stav před historické Josefínské období, jehož právo neslo ustanovení, že "církevní statky, nepřestaly být státním majetkem"! Jan Žižka , "bonae memoriae", by takové vládní pány, hnal z této země ven!

                 Pokud církev pozemky požaduje,

                 tak proč nevrátit pozemky církvi zpět, ale nikoliv do vlastnictví, ale pouze k užívání tak, jak byl stav před rokem 1948, tedy do původního stavu, aby nemohlo dojít k zcizení těchto pozemků, které patřily a patří státu, už z důvodu toho, aby dle interních církevních spisů se nestaly majetkem Vatikánu a Papeže. Dát církvím přímo majetkové právo by byla další zlodějna, okradení státu i všech občanů.

                 Pokud církev požaduje finanční náhradu,

                 za to, co stát získal užíváním předmětných pozemkům od roku 1948, které před tím užívala církev, tak proč jim finanční náhradu nedat? Stačí spočítat zisky za první tři, nebo deset let, které církev z užívání  pozemků po jejich vrácení do užívání získá a hned bude relevantně jasné, kolik má v průměru dostat za náhradu. Samozřejmě po odečtu toho, co vyplatil stát církvi na její činnost během uvedených let a odečtu daně ze zisku. Potom se ukáže, zda požadavky církví na finanční náhradu nejsou skutečně přehnané.

                 Není důvod proč nevrátit církvi do užívání všechny pozemky

                 a pokud někdo soukromě užívá část církevního majetku a chce ho užívat dál, tak ať si ho odkoupí i s náhradou církvi, od státu, ale není důvod, aby to za něho platil stát, či občané. Pokud takové pozemky nutně užívá stát, tak není problém dát církvím do užívání jiné náhradní obdobné pozemky. Pokud by současný soukromý uživatel požadavek církve na náhradu nechtěl akceptovat, tak by ho církvi do užívání vrátil.

                                                     Jednoduché a spravedlivé!

Pozn.

                 Sledoval jsem vystoupení Jaroslava Šebka, historika a publicisty z historického ústavu AV ČR, v Hyde parku, protože jsem měl zájem získat skutečně relevantní informace, ale velmi jsem se zklamal. Zcela opomněl občanům vysvětlit zákony o I. Pozemkové reformě z roku 1919 – 1920 a jejich dopad na pozemky užívané církví a rovněž dopad zákonů přijatých v poválečné době v roce 1947 a jejich doplnění zákonem z počátku roku 1948 před převzetím moci komunisty, týkajících se i užívání pozemků církvemi, podepsaných presidentem Dr. Edvardem Benešem.

                 Jeho vystoupení bylo pravděpodobně ovlivněno, jeho současnou spoluprací s církvemi a o ukradení církevního majetku mluvil v souvislosti s odebráním církevních pozemků z užívání církvím komunisty v roce 1949 – 1950, kdy došlo k dohodě, že místo toho budou komunisti hradit náklady na církevní hodnostáře a to opět bez bližších údajů k této dohodě. Zajímavé bylo dozvědět se, že církve i v případě realizace církevních restitucí dle dohody s touto vládou, budou církve i nadále požadovat účast státu na údržbě církevních památek.

                 Rovněž informoval o skutečnosti, že hranice restitucí 1948 již byly porušeny novými rozhodnutími soudů zejména u šlechtických rodů a stejný postup doporučoval i u Řádu německých rytířů. Je zcela nesmyslné, aby se soudy zabývaly případy odebrání majetků po skončení války s ohledem na uplynulou dobu, kdy je absolutně nemožné zajistit si potřebné svědecké výpovědi a již neexistují veškeré relevantní doklady, dle nichž bylo po válce československými soudy rozhodnuto. Soudy by měly respektovat rozhodnutí poválečných soudů a poslanecká sněmovna by svým rozhodnutím měla rozsudky týkající se

                        rozhodnutí poválečných soudů do roku 1948, označit, jako neměnné

Dodatek:

                  Nenechme se manipulovat současnou politickou propagandou a zájmy křesťanských politiků TOP 09. Tato vláda už nemá dostatečnou legitimitu k tomu, aby rozhodovala záležitosti, které překračují časový rámec její vlády. Pokud mluví Nečas ODS, či Němcová ODS, o ztrátě důvěry vlády v případě neschválení církevních restitucí, tak je to spíše úsměvné a je potřebné těmto politikům připomenout současný stav.

                                                   Tato vláda už důvěru občanů nemá!