Místo toho, aby ČSSD kolegiálně spolupracovala ve vládě s ANO na společné vládní politice, tak si ČSSD hraje na vlastní vládní politiku s tím, že veškerá pozitivní opatření v sociální oblasti jsou prý výhradní zásluhou ČSSD.
Je to trapné,
protože rozhodující je program vlády a finance, které spravuje s velmi dobrým přehledem ministryně financí Alena Schillerová za ANO. ČSSD se chová, jak rozmazlené mimino, které chce víc uznání, než může mít a naopak často tlačí vládu společně s odbory do nepřiměřeného nárůstu neproduktivních výdajů, tedy nákladů státu.
Chování ČSSD
překračuje přijatelné meze, zejména když ČSSD hlasuje s pravicovou opozicí, proti návrhům vlády. Projevilo se to u hlasování o vynětí sociálních služeb z EET. Není totiž žádný důvod, proč by zrovna sociální služby měly být vyjmuty z EET, když z druhé strany stejná ČSSD odhlasovala EET pro ostatní drobné podnikatele, živnostníky a další obory.
Právě sociální služby,
jsou velmi citlivou oblastí pro občany, kde se často přijímají platby přímo od občanů, od státu, od zdravotních pojišťoven, či různé dotace, nebo dary a dosud není dle ministryně financí Aleny Schillerová vůbec jasné, kdo je skutečný příjemce a kde ty peníze končí a právě EET by v tom mohla udělat alespoň částečný přehled.
Nelze se ani divit velkému rozčilování a divadlu KDU-ČSL
za podpory pravicové opozice, ohledně požadavku na urychlené navýšení financování sociálních služeb, protože mimo jiné jde i o financování sociálních služeb poskytovaných církevními organizacemi.
S ohledem na skutečnost,
že dosud není stanoven jasný a průhledný systém státního zabezpečení sociálních služeb, tak ty peníze na sociální služby pravděpodobně čerpají různé neziskové, či ziskové organizace a firmy, samozřejmě včetně církví, apod., bez potřebného rozsahu kontroly jejich použití.
V podstatě státní složky a samosprávy,
přehodily svoje povinnosti na různé organizace a teď ani nemají přehled komu za co platí a vůbec není jisté, že ty peníze končí tam, kde jsou potřeba, tedy zejména u ošetřovatelek a služeb pro potřebné občany. Skutečností je, že pokud se dnes potřebný občan důrazně neozve, tak stejně žádnou nabídku na sociální služby neobdrží a musí si poradit sám.
Pokud současná ČSSD hodlá nadále spolupracovat
s pravicovou opozicí při prosazování zájmů liberální demokracie, dokonce i proti vládnímu partnerovi ANO, tak ČSSD pouze potvrzuje, že není žádná levice a místo skutečné sociální demokracie, se z ní stala levicově populistická liberální demokracie.
Nelze se proto divit,
že ve volbách ČSSD už dokonce končí za KSČM, která se stává jedinou skutečnou parlamentní politickou levicí a to už je pro ČSSD pořádná ostuda. ČSSD bude mít v příštích sněmovních volbách velký problém, vůbec se do parlamentu dostat. Jedinou záchranou pro příznivce ČSSD bude skutečná změna ve vedení ČSSD
a především poctivé prosazování politiky nikoliv liberální, ale sociální demokracie.
