Co může přinést ratifikace Lisabonské smlouvy? Ponecháme zatím stranou určitou socializaci Evropy, která se mnohým nelíbí. Ponecháme stranou názory, které přirovnávají Brusel k Moskvě, nebo Vídni, před první republikou.
Občanům se oprávněně nelíbí, že nebudeme schopni zabránit rozhodnutím Evropského parlamentu, nebo Evropského soudního dvora, které se budou stěžejně dotýkat našeho státu a našich národních zájmů!
Lisabonská smlouva otevírá nebezpečí zpětné revize změn, které nastaly v Evropě s ukončením druhé světové války. Mimo jiné státy, se tato záležitost bytostně dotýká našeho státu a našich občanů v souvislosti s odsunem národnostních menšin, které byly na základě, "Dekretů presidenta republiky dr. Edvarda Beneše", po druhé světové válce odsunuty z našeho území.
Tyto dekrety bránily odsunu těch, kteří vystupovali proti fašismu. Zároveň tyto dekrety bránily dalšímu vraždění okupantů ze strany postychtivých občanů, kteří se mstili za ztrátu těch, které jim okupanti zavraždili. Končila nejhorší válka v historii lidstva a nikdo dnes nemá právo soudit související činy a situaci. Hlad, bída a pokračující boje se zbytky okupantů, kteří vraždili naše občany, bez ohledu na konec války. Vraždění okupantů. Nenávist, oboustranná nenávist, nenávist. Nikdo nemá právo se omlouvat po 60-ti letech, nikdo nemá právo soudit tehdejší situaci dnešním pohledem a nikdo nemá právo usilovat o jakékoliv změny. Všichni si pamatujeme heslo okupace, "Vražda na tyranu, není zločinem". Doufejme, že tyto slova si budou pamatovat všichni, kteří by chtěli okupovat naši zem.
Je přímo ostudné, že německé a rakouské sudetské spolky, neustále opakovaně připomínají zlo druhé světové války, který způsobil jejich německý fanatický fašismus a cítí se ublíženi následným odsunem. Slušní Němci a Rakušani hledají přátelskou spolupráci, poruzumění a nemají zájem připomínat, ne příliš pozitivní německou historii, týkající se druhé světové války.
Místo toho jsme masírováni ze strany médii různými ublíženeckými příběhy a příkořími, které se dotkly odsunutých Němců a Rakušanů. Byla válečná doba. Smrt čekala za každým rohem. Mnohdy se jedná o subjektivní pohledy a tzv. svědci některých událostí dnes mluví jinak, než by mluvili v době konce druhé světové války. Je potřeba ptát se, kdo jsou a kdo platí ty, kteří se v této mediální kampani angažují ?
Měli by se zabývat násilím, vražděním a dalším svinstvem, které tady němečtí fašisté v době okupace prováděli a osudy jimi zavražděných našich občanů a jejich potomků. Z jakých důvodů se raději angažují v kampani sudetských Němců ? Není to národní ostuda? Nesnažte se měnit historii ! Nemáme za co omlouvat. Jsme to my, jejichž zem byla okupována německými okupanty! Havlovo gesto bylo spíše přátelskou výzvou k dobrým vztahům.
Za naše mrtvé národní hrdiny, kteří položili svoje životy na bojištích druhé světové války, za naše povražděné spoluobčany německými okupanty, je naší povinností zabránit zpochybňování a zrušení, "Dekretů presidenta dr. Edvarda Beneše", které požadují někteří Němci, Rakušané, Maďaři a nově dokonce i naše politická strana Liberálové! My chceme žít s Němci v přátelství, ale nikdo z jejich historie nevymaže zločiny, hrůzy a utrpení občanů za druhé světové války a okupace, kterou způsobili.
Co ještě může přinést Lisabonská smlouva?
Je pravděpodobný předpoklad zahájení velkého zbrojení v Evropě. To není poplašná zpráva, ale pouze úvaha. NATO je příliš závislé na vojenské síle USA. USA nemohou financovat vyzbrojení Evropy. USA potřebují mít Evropu, jako samostatného silného vojenského partnera s jednotným rozhodováním tak, aby pomohla USA řešit světové problémy. Bude to stát mnoho peněz a nelze proto vyloučit předpoklad vyšších evropských daní. Jadernou sílu pravděpodobně zabezpečí Francie a Velká Britanie, Německo může zajistit nejsilnější klasickou armádu. Naši vojáci by se účastnili, v daleko širším počtu, světových konfliktů. Nezbývá než doufat, že se Evropa v budoucnosti nestane terčem jaderného konfliktu.
Je pochybné, jak se někteří naši politici vyjadřují k nebezpečí z východu. Tak nějak nepostřehli, že tam už není Sovětský stát, ale silné a mocné kapitalistické Rusko, ve kterém dnešní ruské firmy využívají staré kontakty, stejně jako některé naše firmy. Současné hledání nového nepřítele na východě, může být pouze v zájmu některých zbrojařských firem. V brzské budoucnosti tyto nesmysly pravděpodobně vyřeší strategická spolupráce USA - RUSKO - EVROPA. Stávající drobné konflikty a snahy omezit vliv Ruska, se nezdají být příliš úspěšné. Měli bychom se spíše zaměřit na budování přátelských obchodních vztahů s Ruskem.
Pokud se jedná o světové konflikty, USA pravděpodobně nezbyde, než pozvat ke spolupráci ještě další silné země, jako je Čína a Indie. Ostatně, již dnešní konflikty a budování vojenských sil USA, ze značné části financuje Čína.
Jaký vliv bude mít budoucí rozložení vojenských sil v Evropě na uspořádání Evropy, lze obtížně předpokládat. My se musíme držet našich národních zájmů a národní hrdosti, pokud to bude v našich silách a dokud bude Český a Moravský národ žít.
Připojme se k petici požadující referendum k Lisabonské smlouvě tak, aby mohli závazně rozhodnout občané České republiky, která je umístěna na, "www.nelisabonu.cz".
