Bůh je jen jeden. Někde mu říkají Bůh, jinde Ježíš, Anu, Alláh, či Buddha, ale i jinak. Ten bůh má jen jedno společné – nikdy neexistoval, zkrátka není. Zázraky nejsou, nikdy se nekonaly a jevy, které se považovaly za zázraky, byly dílem samotné přírody, nebo smyšleným výtvorem náboženských fanatiků. Každé náboženství má svoji bibli, či písmo svaté. Není jasné, co bylo dřív, zda bible, či náboženství.
Nelze zastírat, že náboženské systémy sloužily k podmanění lidských společenstev a kmenů.
Všechna náboženství vraždila a krutě trestala nevěřící a násilím je nutila k přijetí jednotlivých náboženských směrů, které ovládaly dané území. Strach lidí před smrtí, je donutil k uznávání těchto náboženských systémů a k výchově svých dětí, k uznávání vládnoucího náboženství, protože pro lidi, bylo podstatné přežít.
Z dnešního pohledu, náboženství byly politickými systémy, se silným totalitním prvkem.
Lidé se museli klanět, křižovat, či klekat před vybranými modlami svatých. Vlády mnohých náboženství, přežily staletí. Tak silný a dlouhodobý náboženský vliv na lidskou společnost, se nedá lehce vymazat. Už nebylo potřeba vraždit nevěřící, ale bylo potřebné stanovit pravidla pro vzájemné soužití lidí, jako je desatero, apod. Tato pravidla samozřejmě zahrnovala plnění náboženských povinností. Tento vývoj dokládají dosud existující vládnoucí totalitní náboženské systémy a častá vzájemná nesnášenlivost, mezi různými náboženskými systémy.
S ohledem na rizika a nestabilitu moci, stále častěji, přenechávala náboženská oligarchie vládnutí světským systémům,
přičemž si udržovala značný vliv na tyto světské systémy, jako byla království a císařství. S vývojem lidské společnosti a vznikem nových republikánských systémů, nastal útlum vlivu náboženské oligarchie přesto, že náboženská oligarchie, vydává značné prostředky na udržení svého vlivu v lidské společnosti, což jí zpětně přináší peněžní a majetkové příjmy. O zneužití tohoto systému se pokouší v současné době různé charitativní náboženské společnosti a sekty, zaměřující se především na starší občany, se zájmem na získání majetku, formou daru, či dědictví. Rovněž, vzhledem k novým požadavkům církví na odškodnění, nelze finanční zájmy církví přehlédnout.
Předností české společnosti je skutečnost, že oproti jiným evropským národům, většina našich občanů, po našich historických zkušenostech, v boha nevěří a dívá se na náboženství, jako na historickou relikvii, prezentovanou především nádhernými chrámy a náboženskými obřady.
Naše společnost si, ponechala některé církevní zvyky, které přinášely pohodu a radostné chvíle pro občany, jako jsou vánoční svátky, Nový rok, velikonoce a dušičky. Přesto, že jsme převážně nevěřící, podílíme se všichni na financování církví a obnově církevních památek. Nevýhodou naší společnosti je skutečnost, že v daleko vyšší míře, naši občané nerespektují základní pravidla desatera, jako je poctivost, nenásilí a pravdomluvnost.
Kde je tedy bůh?
Člověk je sám o sobě bohem !
Muž je stvořitelem života a žena přináší nový život. Toto naše, božské štěstí, nám dává příroda. Važme si proto přírody, chraňme přírodu a přestaňme škodit přírodě !
Modleme se sami k sobě, jako k bohu, k svému svědomí, abychom neubližovali svým blízkým, ani ostatním lidem, na naší překrásné planetě. Modleme se k naší přírodě, aby zůstala krásná a zachovala se nám a všem budoucím.
Štěstí a víru v sebe !
Pozn.
Jsem si vědom, že spousta věřících, teologů a jiných vědátorů, či náboženských mistrů, napadne tyto nevědecky a zjednodušeně prezentovaná fakta. Logika vychází z faktů a fakta jsou realita.
