Někde se stala chyba...

Když procházím zdejšími příspěvky za posledních několik dní, tak se mě zmocňují obavy o stavu naší reality, zejména v konfrontaci s oficiálními sdělovacími prostředky. Soudě podle ohlasů na některé blogy, se kterými se ztotožňuji s tisícovkami dalších čtenářů, docházím ke zjištění, že v tomto státě existují dvě reality.

Jedna, hlásaná masmédii a druhá, prožívaná občany. Ta masmediální, která má nicotnou vypovídající hodnotu o stavu společnosti, vychází vstříc a jedná v zájmu skupiny, která to myslí upřímně, respektuje zájmy obyčejného člověka a zároveň prosazuje tržní kapitalismus bez přívlastků (a bez odpovědnosti). Je rovněž charakterizována přehnanou starostí o blaho občana a v dobré víře ho straší složenkami na alikvotní výši státního dluhu. Jak je rovněž zřejmé, tato parta zároveň tvoří a ovládá mechanismy, kterými se pak všichni musíme společně řídit. Přestože tato skupina čítá řádově zlomek skupiny druhé, ta na existenci a konání té první dennodenně doplácí a žehrá. A tak se předkládají viníci – je to Evropská unie, hospodářská krize, nadnárodní monopoly, zadlužené Řecko (a další státy, které neprosperují, ale jejichž občané se mají lépe než my), dědictví komunismu a v neposlední řadě počasí, kdy někdy prší a někdy ne. Kupodivu řešení této situace není zdaleka tak vzdálené a abstraktní, jak by se leckomu mohlo zdát a návod cesty k nápravě a naději v pozitivní změny lze vystopovat i ze zdejších příspěvcích, jelikož se nejedná o kámen mudrců, perpetuum mobile či kvadraturu kruhu, ale o zdravý selský rozum, který je zde poměrně hojně zastoupen. Ale… je tu ale jedno ale, a to spočívá v tom, že TO za nás nikdo nezařídí. A pokud nevezmeme svoje záležitosti do vlastních rukou, tak TO za nás nikdo neudělá….