Kde to žijete?!!!

Pobavil mne článek Rudolfa Polaneckého, jehož titul „Bude nám vládnout policie?“ je natolik výstižný, že nepotřebuje dalšího komentáře. Je to podruhé, co jsem se dnes zavrtěl na židli – poprvé to bylo při čtení rozhovoru, který dal Mirek Topolánek a mohl být uvozen stejným nadpisem.

O tom, že PS je konsorciem politických stran, které v nezměněné podobě válcují tuto zemi jak morálně, tak ekonomicky, nemůže zřejmě nikdo příliš pochybovat. To, co nás bude čekat po mimořádných volbách, je také ve hvězdách. Nicméně osobně zastávám názor, že je lepší mít nezávislou justici než se radovat z významné majoritní převahy jakékoliv koalice, protože to dlouhodobě žádný užitek stejně nikdy nepřineslo. Marasmus politické scény po dvě desetiletí působí destrukčně na zdravý rozvoj naší společnosti a pochopitelně se odráží i v neschopnosti se vypořádat s hospodářskými problémy, protože věno, které nechal předchozí režim přišedším experimentátorům s tržní ekonomikou, bylo nevratně promrháno. V jednom ze svých předchozích příspěvků jsem napsal, že krást se nevyplácí (tedy nemělo by se vyplácet), ale toto sporé konstatování a snaha lpět na dodržování všeobecně prověřeném morálním kodexu je jedinou cestou ze současné mizérie. Je smutné, že mnozí spoluobčané až na základě citací zahraničních medií si začínají uvědomovat, že něco na tvrzení, že jsme banánová republika,  je. Jenomže tento stav nevznikl přes noc a jeho příčiny lze vysledovat již v zárodku formování České „kapitalistické“ republiky. V posledním týdnu jsem vyslechl množství komentářů k současné politické krizi a dávám za pravdu těm, kteří jsou toho názoru, že akcelerace našeho sešupu do horoucích pekel (obrazně řečeno), přichází  s podpisem tzv. opoziční smlouvy, kdy si kmotři největších politických subjektů plácli a začali škodit rukou společnou a nerozbornou za asistence politického kočírování zákonodárství a soudnictví. Proto je nyní pro představitele těchto struktur tak těžké pochopit, že korupce zahrnuje i  netransparentní čachry při obsazování tzv. trafik, ať jsou to již posty ve správních radách státních a polostátních institucí, místa náměstků v jednotlivých rezortech  či lukrativní diplomatické posty v zahraničí.

Konečně začínají mít lidé pocit, že se ledy pohnuly a začíná se – snad – blýskat na lepší časy. Nedělám si iluze o tom, že to bude cesta rychlá a bezbolestná, protože těch dvacet let slepých uliček a vlastních cest se muselo na současném stavu nutně podepsat a také podepsalo. Pro mě osobně je na celé věci pozitivní to, že jsem na obzoru spatřil záblesk světla a příď lodi se začíná tím směrem otáčet.