Počasí, kromě politiky, je nejčastějším tématem nenucených a nevyhnutelných hovorů. Když třeba sedíte dlouhé půlhodiny u doktora v čekárně vedle jiného chorobou postiženého človíčka, nebude se s ním bavit přeci o jeho nedostatku. Nebo když potkáte někoho, koho jste už dlouho neviděli, nebudete mu přeci hned vyprávět o svých problémech v práci, nebo doma.
Musím ale také říci, že dneska se ani o té politice nedá dost dobře a bez následků hovořit. Málo platné, v té době před revolucí to bylo snazší. To jsme všichni věděli, co se chystá a hlavně, kdo za to může a když nic jiného, každý znal nějaký ten dobrý politický vtip. Dneska je to o to složitější, že nevíte kdo kam patří. Modří ptáci, páni z růže, žlutaví, rudí, knížecí, či miliardoví.
Takže vlastně fakt nezbývá, než se bavit o počasí. Snad jen muži, pokud se lépe znají, mají ještě jedno téma – ženy, pochopitelně, že ne ty vlastní.
Ano, počasí je vděčné téma. Nikoho neurazíte, s každým můžete, aniž by utrpělo vaše ego, i souhlasit. Neprovokovat je dneska velice důležité. Každý jiný názor totiž znamená, že budete zařazeni buď do kategorie namyšlený blbců, nebo do kategorie debilů.
Zajímalo by mě, do jaké z těchto skupin zařazují mí známí a ti s kterými jsem téma počasí rozebíral, mě. Já jsem totiž ten, co leckdy nesouhlasí. Jsem totiž už na tom tak, že si pamatuji i to, co bylo před půlstoletím, což mi ale dává oprávnění k mým neotřelým názorům.
Víte, nenávidím to věčné stěžování. V prosinci se mnozí diví, že sněží, v únoru je překvapí mráz a v květnu déšť. Proč se neodstěhují někam na mořskou pláž. Ale nejde jen o sníh a mráz.
Jsou i situace, kdy většinou díky zprávám komerčních stanic, jsou lidé zklamaní, že právě třeba v květnu přijde ochlazení, a to ochlazení až na dvanáct stupňů. Proboha, kolik stupňů by tak asi v květnu chtěli?! Tak si dovolím, díky své dlouhověkosti, i tady zopakovat moje stanovisko.
Co si já pamatuji, tak léto trvalo vždy maximálně dva měsíce, zatímco zima dobře pět a o zbylé měsíce se dělí jaro a podzim, tedy sychravo, deštivo, větrno a vlezlo. Je proto naprosto logické, že v květnu, nebo v říjnu nemůže pálit slunce, i kdybychom sebevíc chtěli.
Větru a dešti už prostě neporučíme!
