Co více dodat?

Máme za sebou nejkratší měsíc v roce. Přesto se během těchto osmadvaceti dnů událo několik událostí, které nemohu nechat bez komentáře. Divím se, že senátoři nehnuli zadkem a nepodepsali žalobu na Klause 25. února, vždyť to byla symbolika. Nový slaví, starého chtějí žalovat a komunistická poslankyně Semelová truchlí na Olšanech.

Nově zvolený prezident Miloš Zeman připravuje oslavy, odcházející prezident Václav Klaus se připravuje na své další působení a komunisté uctívají památku prezidenta Klementa Gottwalda, hromadného vraha. Slova poslankyně Semelové, kde tvrdí, že tato svoboda je pro pár vyvolených, pro pár zbohatlíků, pro korupčníky a pro církve, kterým se dá majetek z našich kapes a že Únor 48 otevřel cestu k naději lidstvu, jsou holý nesmysl a urážka všech, kteří se i s nasazením životů snažili o demokracii.

Každý z nás má právo ptát se těch, kteří vstupují do veřejného života, na to, co mají doma za dveřmi. Pokud totiž nejsou slušní ve svém soukromí, nečekejme, že budou slušní ve veřejné funkci.