Pod Trpišem trpíme aneb místo totálního fotbalu totální průser

Ne to není apríl. Slavia Praha místo aby využila selhání plzeňské Viktorky a stáhla její náskok na pouhých 6 bodů, dokázala doma v Edenu prohrát s nejhorším týmem jara.

Včera odpoledne jsem nejvíc řešil, co si mám vzít na sebe, protože jsem správně očekával, že večer bude zima. To bylo ale to jediné v čem jsem se nemýlil. Jinak bylo všechno jinak.

Nad sestavou, kterou trenér sešívaných poslal na hřiště, jsme kroutili hlavou, a někteří z nás to neviděli už před zápasem moc optimisticky. Já jsem sice tak skeptický nebyl, ale první poločas dal zapravdu kritikům současného trenéra favorizovaného týmu. S velkým štěstím se šlo do šaten za stavu 1:1, když kanonýr Milan Škoda nedokázal proměnit ani penaltu. Sice branku nakonec vstřelil, ale to bylo z jeho strany včera všechno. Ve druhé půli se připojil k tragickému výkonu celého mužstva a když neproměnil jasnou tutovku, nedalo se čekat, že to dotáhneme do vítězného konce. Naopak. V prodloužení outsider z Gottwaldova zmrazil doslova a do písmene 14 tisíc promrzlých diváků, kteří v depresi začali houfně opouštět stadion. Kolik lidí zůstalo na děkovačku netuším, ale včera opravdu nebylo děkovat za co.

Po uplynulém kole si kladu otázku, zda-li do těch velikonočních výsledků nezasáhla sázkařská mafie. Prohra Plzně doma ve Štruncových sadech a prohra Slavie doma v Edenu mohla někomu přinést tučné zisky. Já bohužel patřím k těm, kteří přišli nejenom o peníze, ale hlavně o radost z fotbalu, protože včera to byl děs a běs. 

Trenér Trpišovský mi začíná připomínat Stramaccioniho a jsem zvědav co bude dál. Místo avizovaného totálního fotbalu je to zatím totální průser