Ohledně "Černobylu" mám historku z kategorie černého humoru. Pracoval jsem tehdy na stavbě JE Dukovany. Jednoho dne koncem dubna se z ničeho nic rozezněly signalizační sirény u vchodu i vjezdu do areálu a rozblikala se světla systému jaderné výstražné signalizace. Nikdo nevěděl proč a vysvětlovali nám, že se jedná o poruchu systému. Ale pak jsme si všimli, jak do areálu jezdí jedna šestsettřináctka za druhou a to už začala šeptanda, že se něco děje. No dělo se hlavně to, že komunističtí papaláši si jezdili ověřovat do stíněné komory, jak dalece jsou zasaženi radioaktivním spadem. Nám nic oficiálně nikdo neřekl, ale něco se provalilo a tak jsme do sebe začali preventivně ládovat jodové tablety. Oficiální informaci, samozřejmě zkresleně, o tom, co se v Černobylu stalo, jsme dostali až po deseti dnech, kdy už se to nedalo, díky zprávám se zahraničních informačních kanálů ututlat.
PS. Je známo, že nad částí Vysočiny došlo na 1. května k radioaktivnímu spadu z mraku, který k nám přišel ze severu. Informovaní to věděli předem, ale nikdo nevaroval obyvatele zejména okolí Třebíče, že by měli zůstat doma, zavřít okna a v žádném případě nepouštět si hrát děti na pískoviště. Naopak, průvod a prvomájové oslavy v Třebíči proběhly, jako by se nic nedělo.
Neinformovat občany, aby zůstali doma a nezajistit v oblastech spadu, aby dostali lidé alespoň jodové tablety, byl jeden z největších zločinů komunistů před jejich pádem.
