Ano, máme možnost mít to, co chceme.

A osobní zážitek z té doby? Stála jsem nad postýlkou dvouletého syna a měla jsem strach, co bude dál. Můj tatínek to moudře zhodnotil - "ti navrchu si vymění funkce, naše republika o něco zchudne a my se dál musíme starat o sebe sami". Život není film.

A co jste ráčil chtít Vy? Splnilo nebo nesplnilo?

Ve zdraví se dožít důchodu. Takže splnilo

Film jsem neviděl, ale chystám se. V té době mi bylo 13 let, tak si už lecos pamatuju, tak uvidím, co si pamatuju, ale pamětníci z mého okolí mají z filmu pocity řekněme...různé

Tak to jsme byli stejně mladí. Z té památné noci si pamatuji hlavně to, že jsem toho moc nenaspal.A ráno mne budila plačící babička se slovy: "Jiříčku, bude válka..."

Mě osobně se Vlny líbí hodně. U historických filmů (Vlny už historie jsou), nebude nikdy přesně popsáno přesně jak to tehdy bylo. Každý filmař do svého filmu vloží své sdělení, svůj pohled na danou část dějin, kterou si nastudoval a po svém převyprávěl. Já osobně tu dobu, stejně jako Mádl, nezažil. Ten film mě "donutil" si o té době opět něco více zjistit a doplnit si svůj vlastní obraz.

K tomu, kolik Ukrajinců bylo na fotbalovém zápase a o autocenzuře v rozhlase televizi se vyjadřovat nechci. Tady ty dovětky jste mohl vynechat. Jinak jste napsal zajímavý článek.

Máte pravdu. Ten včerejší fotbalový zápas by si zasloužil samostatný článek. Je smutné, když na zápas naší reprezentace je víc fanoušků hostujícího týmu než domácích fanoušků. To se může stát snad jedině u nás ...

To je zase blábol. Takže když ČT nesmí nic proti vládě, tak za Babiše ho pořád podporovala? Nezameňujete Vy prostě strany a nevíte co je to vláda a co opozice? Prostě to máte v hlavě nějak pomotané. Ale co se v mladí naučíš, to ve stáří najdeš. U Vás to s propagandou platí dvojnásob.

No v ČT a ČRo dostávají prostor i opoziční politici na rozdíl od komunistické éry. Tak proč lžete?

Protože to mají tito bohužel ,,občané" ve své pokřivené povaze, nebo v popisu práce.

Jestli máte rád filmy, pojednávající o období okolo začátku normalizace, doporučuji Vám slovenský film Rukojemník (v české verzi „Jak jsme hráli čáru“). Oproti Pelíškům, které popisují relativní pražskou selanku, je o poznání drsnější, odehrává se na slovenském venkově poblíž hranice s Rakouskem.

Děkuji za tip. Filmy pojednávající o tomto období cíleně nevyhledávám, ale letos se to tak nějak sešlo. Tenkrát jsem byl dítě a o politiku jsem se samozřejmě vůbec nezajímal. Vojáci sovětské armády, kteří byli dočasně umístěni i poblíž mého rodného města byli součastí našich všedních dnů. S Rusáky a s Ukrajinci se čile obchodovalo a obchody pro "sověty" byly zásobovány tehdy mnohem lépe než koloniál v naší ulici. Jezdili jsme tam nakupovat cca tak často jako teď jezdíme do Kauflandu. Jednou za 14 dní jsem tam s rodiči jezdil nakupovat. Plzeňské pivo, uherák, kaviár, sladkosti, ovoce i zeleninu. Nejvic se však od "Rusáků" nakupovala nafta a benzín. A ještě si pamatuji, že jsme chodili do vojenského prostoru Milovice, Jiřice a Lipník chodívali na houby. Nosili jsme domů plné koše, protože ne každý měl odvahu ty houby tam hledat

Tvrzením "kdo není hluchý a slepý, tak to vidí" se zdůvodňovalo snad úplně všechno od existence Boha až po údajnou prohnilost zkaženého Západu. Tož vítejte v 21. století, my už nejsme v žádném středověku, žejo.

Filmy jsem zatím neviděl, ale doporučuji vysílání Rozhlasu: https://plus.rozhlas.cz/rok-68-na-vlnach-9289181