„S“ nebo bez „naostro“? Co je komu potom!

Pro odlehčení od politického marasmu, ve kterém se v poslední době brodíme skoro po pás, přehazuji výhybku na jiné téma.

V poslední době se hodně mluví o tom, zda k sandálům patří nebo nepatří ponožky. Shlédl jsem malou anketu reportérů TV s nahodilými občany, kterým byla položena otázka, co si myslí o nošení ponožek do sandálů. V anketě většinou účinkovali ženy, z nichž pak převážně mladé. Zarazily mne odpovědi mladých žen, neřku-li dívek, že prý „to je otřesné“! Starší ženy se vyjádřily v tom smyslu, že na tom nevidí nic špatného, jeden mladík se vyjádřil, že by jej nenapadlo vzít do sandálů ponožky, pán středního věku pak řekl, že bez ponožek „ani rána“. Navíc dodal, že ponožky sají pot, je to hygieničtější a že když se denně mění, je to pohoda. Takže vlastně takový mix názorů, nicméně odpovědi mladých žen či dívek mne šokovaly. Nechápu, v čem spatřují „otřesnost“, jsou-li do sandálů použity i ponožky. Chci nebo snažím se to objektivně vyhodnotit, nicméně neznám většinový názor, tak se vyjádřím pokud možno obecně. Módní trendy se mění a za posledních dvacet, pětadvacet let se móda a zvyky změnily rapidně. Nutno poznamenat, že ne vždy k lepšímu. Zatím co řekněme před revolucí bylo nevkusné a neslušné chodit v otrhaných kalhotách (kdyby jen to!), což by si dovolil snad jen vandrák nebo nějaký drban, dnes se to považuje nejen za běžné, ale dokonce je normální v takových kalhotách (džínách) chodit do společnosti bez rozdílu pohlaví, včetně majetných lidí a celebrit. Mnohdy dokonce platilo (nebo snad dodnes platí?), že čím „rvanější gatě“, tím módnější. Říká se tomu být „in“, nebo „cool“. Je jisté, že si i na to lidé zvykli a ačkoliv ne každému se to zamlouvá, respektují to. Ze strany ženského odívání si dovolím poznámku k „ramínkům od podprsenek“. Pamatuji doby, kdy žena zrudla studem, když jí zcela náhodou vykouklo ramínko podprsenky nebo spodničky spoza oděvu. Dnes je to všem „šuma fuk“, v bílém tričku nebo nátělníku červené, černé, zelené či jiné barvy ramínka, je zcela běžný jev. Říkám otevřeně, že se mi to nelíbí, ale veřejně to neventiluji, protože vím, že to jednak nezměním a ještě se vystavuji nebezpečí, že mě někdo pošle někam (třeba do zádele). Nepamatuji (nebo že bych snad přehlédnul?) nějakou veřejnou kritiku nebo dokonce anketu k těmto „trendům“, proto nechápu, proč si někdo vzal na mušku právě ty ponožky kontra sandály (či jinou lehkou obuv). Není bez zajímavosti, že se takového nicotného problému ujaly soukromé TV, kde bulvární reportéři, nemaje zřejmě jiné vhodné téma (a že by se jich našlo), se zabývají takovýma ptákovinama. Jó, kdyby byla řeč o tom, zda je zdravější či jinak výhodnější chodit „na ostro“, tj. bez kalhotek u dam (spíše dívek a mladých žen), bylo by to téma alespoň s nějakou vzrušující pointou. Ale fusakle? Bóže, takové starosti bych chtěl mít čtrnáct dní před smrtí! Není či nemůže snad být každému jedno, jestli jdu v ponožkách a sandálech, nebo bez ponožek, aniž bych posuzoval, jestli je to strašné nebo ne? Zvláště, vezmu-li jako příměr potrhané džíny nebo zmíněná ramínka podprsenek u dam? Za sebe říkám, co je komu po tom!