Podle informací, uvedených v novém českém zpravodajském servisu PERISKOP (viz
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=787742#utm_source=atlasHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_term=position-10)
se lze dočíst, že místní Hannoverské Fórum Sintů a Romů v SRN žádá německé výrobce o přejmenování názvu „cikánské omáčky“. Název totiž považují za diskriminující. Předseda tohoto Fóra Regard Rose prohlásil, že „ Věřím, že koncerny (rozuměj výrobci) mají tolik pochopení a uznají, že máme pravdu a pojmenují ten produkt jinak.“ Představitelé cikánů, jejichž rody se zovou Sinté (což je pro našince poněkud exotické) a Romové (na které jsme zvyklí i doma), jsou (kromě jiného) poněkud příliš útlocitní , není-liž pravda?
Požadavek na změnu názvu potraviny, resp. kulinářského výrobku „cikánská omáčka“ je zajímavý tím, že se jedná o tradiční německou (a jistě ne jen německou) poživatinu na úrovni pochoutky či speciality, přesto to představitele Sintů a Romů pobuřuje. Zajímaví je to také tím, že je pobuřuje název „cikánská“, když oni sami se za cikány nepovažují, ale prohlašují se za zmíněné Sinty nebo Romy, což sice není vždy pravidlem, protože obyčejní cikáni se k takové identitě hrdě hlásí, zatím co jiní, co si kladou nějaké ambice, se naopak za cikány nepovažují. Nicméně, místo aby na název a sounáležitost s cikánským etnikem byli hrdí, tak je to uráží! Mám obavy, aby se toho nakonec nechytla i nějaká komise EU, která by vydala nařízení o změně všech názvů, které mají nějakou souvislost s cikány, či s jejich etnikem. V této souvislosti mne napadá, zda se také představitelé Romů, Sintů či jiných skupin cikánského etnika (v cizině nebo i u nás) nebudou domáhat třeba změny názvu tolik populárního filmu „Cikáni jdou do nebe“, nebo „Cikánského barona“, nebo také – vrátím-li se k pokrmům, tak např. „cikánského šálu“ (uzenina), „cikánské pečeně“ a několik dalších, pojmenovaných po cikánech, jakožto jejich specialit (mj. ve městě Zlíně se jedna místní část nazývá Cikánov). Je to úsměvné, ale vzhledem k jistým „přemoudřelým“ aktivistům v EU, kteří zakazují názvy typických národních produktů – jen namátkou u nás např. „pomazánkové máslo“ (na další si momentálně nevzpomenu) bych se nedivil, že v rámci boje proti rasismu,nacionalismu,diskriminaci a v zájmu tolerantnosti a snášenlivosti se nějaký ten horlivec z EU nenadchne nápadem představitelů Sintů a Romů v Německu a nebude podobné zhovadilosti prosazovat jako nařízení EU, platné pro všechny členy EU. V dnešní době, po všech těch zkušenostech s některými byrokraty (spíše blbouny) v EU by to nebylo nic zas až tak překvapujícího. Nebo si myslíte něco jiného?
