Občanské aktivita (nepokoje) ve světle protestních pochodů a demons

Stále častěji se vyskytující veřejné shromáždění, demonstrace, protesty občanů, zpravidla za podpory radikálů, nacionalistů, rasistů apod., vybízejí k zamyšlení, k čemu všemu to je, resp. jaký to má výsledek.

Uvedu nekonkrétní příklad, abych snad nezkresloval reálnou situaci. Ve městě XY se na výzvu nějaké občanské iniciativy uskuteční demonstrace za dejme tomu „Bezpečný a spokojený život občanů města“. Idea jistě chvályhodná, jenže pod tímto štítem se k demonstraci připojí i řada příznivců struktur, které s požadavkem na „bezpečný a spokojený život občanů města“, nemají nic společného. Jednak proto, že nejsou místní ( snad až na jednotlivce), řada z nich se prezentuje z různých koutů republiky, ale jejich ideu (pohříchu ne zrovna obecně a morálně přijatelnou) mají možnost pod zdánlivě pozitivním mottem provokativně vyjádřit. Tím mám na mysli jistý způsob agrese, od verbální až po fyzickou. Ostatní účastníci demonstrace mají zcela jiné motivace a zájmy, proč se demonstrace zúčastňují, nicméně dav je dav a průběh demonstrace nemohou ovlivnit. Ta parazitující smečka odvádí předem naplánované hrubé projevy odporu a nesouhlasu, ale i násilnické projevy svých požadavků. Z dobře míněné a předpokládané klidné demonstrace se stává chaoticko-anarchistická směs, kde jedna část demonstruje za skutečné potřeby a požadavky občanů, druhá se vyžívá v nebezpečných až násilnických projevech s cílem prosazovat své myšlenky, tendence a požadavky. Bohužel, často se obyčejný občan nechá strhnout „populismem“ provokatérů (např. protiromské aktivity apod.), aniž by věci pomohli. Spíše naopak. Již z předešlých zkušeností a předem získaných signálů (nutné povolení orgánu veřejné správy) o konání takové demonstrace, je zpravidla na takovou demonstraci z bezpečnostních důvodů zajištění klidu a pořádku přizvána i Policie ČR, případně její speciální jednotky. Organizátory předem předpokládaná pokojná demonstrace (alespoň to lze od nich očekávat) se po krátké době, díky různým provokatérům změní v chaotické, nezvladatelné projevy všeho možného, jen ne snaha řešit problémy a podstatu (účel) uskutečněné demonstrace. Přiživující se elementy provokatérů z řad nacionalistů, radikálů, anarchistů, rasistů a jiných odnoží, mění charakter demonstrace v bojůvky, provokace, napadání, násilný odpor proti bezpečnostním složkám atd. Původně poklidně zamýšlená demonstrace přeroste v nebezpečné bojůvky, protože téma a cíl demonstrace byly jistými lidmi zneužity i pro své (jejich) záměry. Dochází k potyčkám mezi provokujícími demonstranty a policejními složkami, mnohdy za použití násilných a nebezpečných útoků ze strany provokatérů, jsou zranění, teče i krev. Dostávám se k meritu věci. Pro neúčast představitelů nebo zástupců orgánů veřejné správy, kterých se uskutečněná demonstrace obsahově týkala, nebylo možno vést potřebný dialog a projednání požadavků občanů ani usměrňování vývoje akce. Toho využívali někteří „také“ demonstranti (nacionalisté, radikálové atd.) k aktivitě, či spíše agresivitě vůči pořádek a bezpečnost zajišťujícím příslušníkům Policie ČR. Převažuje však agresivita, slovní i fyzické výpady, nadávky, vulgarismy. Není řešena podstata a cíle demonstrace, jen někteří lidé vyjevují své agresivní a násilnické pudy, aniž by očekávali, že vyřeší účel demonstrace: klid a bezpečnost občanů ve městě. Jsou to právě oni, kteří jsou těmi narušiteli a ještě s drzostí jim vlastní slovně i fyzicky napadají policisty, kteří prý brání jejich právu. Ještě jsem nezaregistroval, že by se jedna či druhá strana, snad s výjimkou policistů, požadujících zklidnění a zajištění pořádku, seriozně bavila o problémech, které mají občané. Verbální výpady, hádky, nadávky provokatérů vůči bezpečnostním složkám jsou zcela irelevantní, nemají jediný náznak nějakého řešení, spíše, jak situaci ještě více rozdmýchat, zkomplikovat, aby tak ukojili své pudy. Notabene jsou zcela neúčelné. Problém je v organizátorech demonstrace (demonstrací), kdy ne vždy na akci trvají na účasti představitelé orgánů, kterým jsou požadavky a stížnosti občanů určeny a pro které demonstrují. Je také zarážející, že z takové (případně jiných podobných) akce zpravidla nevznikne oficiální závěr ve formě usnesení občanů, účastníků akce. Důvod je nasnadě – nemají s kým nějaké usnesení uzavřít. Jednoduše vzato, demonstrace se sice uskutečnila, ale kromě několika zraněných, případně zadržených a ne malého nepořádku ve městě, nevzešel z této akce žádný relevantní a zavazující dokument ve formě usnesení, který by mohl (měl) orgánům veřejné správy sloužit jako podklad nebo podnět k řešení problémů, kvůli kterým občané s dobrými úmysly demonstrovali. Slovy klasika: „Mnoho povyku pro nic“. Občané odejdou domů s nepořízenou, aniž by dosáhli nějakého výsledku, zatímco provokatéři si zchladili své rozpálené hlavy s pocitem uspokojení, že „jim to (Policii ČR) zase nandali“! Nenadali, jen výsledek je ten, že „Vlk se nažral, koza zůstala celá“! A jede se dál! Aktivita občanů je chvályhodná a pochopitelná, mají k tomu celou řadu relevantních důvodů. Nicméně nepromyšlené akce, demonstrace a manifestace bez přítomnosti těch, jimž je poselství a obsah takového shromáždění určeno, je jen mlácení prázdné slámy. Jen účast představitelů či zástupců veřejné správy na akci, neústupnost občanů a jejich požadavky na řešení mohou donutit tyto lidi k zavázání se veřejným slibem a následnou kontrolou sledovat jejich plnění a tím dosáhnout pozitivních výsledků oprávněných požadavků občanů. Bezvýchodnost jednání jedné i druhé strany znamená jen přešlapování na místě bez toho, že by bylo dosaženo výsledků, které mají zlepšit situaci v obci, městě či ve společnosti. Účast radikálů a jim podobných to jenom zhoršuje. (PS: Záměrně nezmiňuji aktivity občanů, týkající se problematiky Romů, nebo nepřizpůsobivých občanů. Jejich účast na takových akcích je však totožná s tím, co je výše uvedeno a role „provokatérů“ ( např. DSSS) zde má zcela konkrétní místo.)