Neuvěřitelné pokrytectví

Na každého jednou dojde, říká jednostaré české přísloví. A že je to pravda, ukazuje případ Vlček.

Problémy, do kterých se dostal Miloslav Vlček, jinak předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, jsou víc jak závažné. To si zpočátku sám Vlček zřejmě ani neuvědomoval, když banálními výmluvami, či lépe řečeno lží, se snažil závažnost svého svérázného jednání bagatelizovat a zlehčovat až tak daleko, že veškerou vinu za prosáknutí na veřejnost sváděl na politickou opozici. Pod tlakem faktů a zájmu medií však nakonec musel s pravdou ven a přiznat se, že lhal a velmi nerad a neochotně se všem omluvil. To ovšem neznamená, že by měl být od kauzy očištěn, že by mu to mělo být prominuto a odpuštěno. Ze strany vedení ČSSD se mu sice jakéhosi pochopení či zastání dostalo, ale ani to nezastavilo jeho kauzu. Případ je složitější až do té míry, že jednak původní lež stran lobbingu státní dotace pro jistého člověka, který pro něj byl zprvu člověk zcela neznámý, poté sice známý, až po přiznání, že mu byl kdysi asistentem, snažil zahrát do autu. Kauza se provalila tím, že lobbovaná státní dotace byla (zřejmě) zneužita pro soukromou investici (hotel), k čemuž se nabalil problém s nesplaceným dluhem, který nakonec skončil tím, že dlužné peníze (přes milion korun) údajně vrátil způsobem, zvaný kash. No hlavně že peníze, tedy dluh vrátil, dalo by se říci. Avšak tak tomu není. Problém je v tom, že ze zákona je povinností částky nad 15.000 eur (nad 400 tisíc korun) převádět přes bankovní účet, nikoliv v hotovosti. Což ovšem Vlček neudělal. I zde by se dalo nad tímto prohřeškem mávnout rukou, kdyby… Právě to kdyby je ten problém, totiž kdyby M. Vlček nebyl předsedou poslanecké sněmovny, jinak také zákonodárného sboru, instituce, která zákony všeho druhu schvaluje, nebo zamítá. To ovšem M. Vlčkovi nebránilo v tom aby prohlásil, že o tom (ze zákona povinného převodu přes účet) nevěděl. To je vrchol pokrytectví, naivity a ješitnosti. Snad nepředpokládal, že mu bude tato „báchorka“, jinými slovy bohapustá lež, uvěřena. Až se zdá být nemožné, aby člověk takto vzdělaný (Ing.), v takovém postavení, s takovou erudovaností zákonodárce bude tak naivní a hloupý. Potvrzuje to však skutečnost, že on a jemu podobní „korytáři“ si nevidí ani na špičku nosu, jejich suverenita a drzost nezná mezí nejen způsobem, jak se k těmto věcem staví, ale hlavně v tom, že si vůbec takové věci dovolují.. Ani zde nemůže platit: Co je dovoleno Bohovi, není dovoleno volovi“, neboť před zákonem jsme si všichni rovni, tedy měli bychom si být rovni. Vlček a jemu podobní si však myslí pravý opak. Jenže, žádný strom neroste do nebe, nebo také tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až…Jen doufám, že to dnešní ostravské gremium ČSSD bude více ctít zásady slušnosti, čestnosti a zákonů zvláště, jde-li o postavení poslance, jednoho z vůdčích mužů ČSSD, voleného zástupce lidu. A že tedy nebudou s případem Vlček  zaobcházet v rukavičkách či způsobem, „aby se vlk (Vlček) nažral a koza zůstalá celá!“. I když, po pravdě řečeno, samotnému Vlčkovi to už může být úplně jedno. Do voleb zbývá necelý měsíc a bylo by naivní si myslet, že by se mohl znovu ucházet o takový či podobný post i po volbách. Pokud má však svědomí, pak by jej mělo trápit to, že jako čestný a poctivý poslanec neobstál. Jen čas ukáže, jak se s tím vyrovná, či nakolik se mu tyto fígly staly osudným. Mám vážné obavy, až tak strašné to pro něj nebude! Vždyť na „trafikanta“ je až moc dobrý!