Nedávno jsem zaslechl, zcela jen tak nechtěně, jak se pán středních let vyjádřil k situaci v České kotlině, prý : „Krize, to je pěkná sviňa“. Vyjádření to není příliš zdvořilé či kulantní, za to pravdivé.
Stál jsem opodál a pozoroval jej, jak přemítá nad koupí „úsporné žárovky“. Kroutil hlavou nad její „lidovou“ cenou 99,- Kč, která byla ta levnější, protože se jednalo o žárovku 11 W, ty silnější 14 či 21 W jsou ještě dražší. „Tož obyčejná žárovka stojí 7 kaček, vydrží aj pět roků, a včil nabízejí žárovku za stovku a prý vydrží aj šest let“ uvažoval nahlas nerozhodný kupující. „To než se mi vrátí, tak už budu dávno pod kytičkama“ dodal zcela vážně pán a odložil žárovku zpět do regálu. Jeho uvažování mne přivedlo k tomu, že jsem se nad „logikou“ tohoto pána zamyslel a dospěl jsem k jistému či vlastně nejistému názoru, zda pán měl pravdu. Ani ne tak s tou žárovkou, ale s tou krizí.Ono to však souvisí jedno s druhým.
Krize je …no, už se k ní vyjádřil ten pán, nicméně asi není pro nikoho tajemstvím, že krize je především o penězích. Tedy také o elektřině. Není tomu tak dávno, kdy se jisté evropské orgány rozhodly, že bude pozastavena výroba běžných žárovek, tuším o větším příkonu než 70 W s tím, že se postupně budou z výroby a prodeje stahovat i ty slabší žárovky. Jako důvod byla potřeba snižovat energetickou náročnost na výrobu elektrické energie, úspora zdrojů a surovin atd. Rozhodnutí poněkud málo pochopitelné, tedy alespoň na české podmínky když víme, že elektrické energie vyrábíme tolik, že ji můžeme vyvážet. A také vyvážíme. V rámci jakési mezinárodní energo spolupráce ji však také kupujeme zpět, ovšem už za cenu podstatně jinou, než jsme ji prodali.
Jakkoliv se dělají různá opatření, cena elektrické energie stále roste. Ta opatření, např. šetření či úspora ve spotřebě odběru el. energie v průmyslu, ale i domácnostech, ta jsou k ničemu, resp. jsou jen „jako že“, protože efekt z toho je nepodstatný. Vlastně je, protože toho opatření není stále dost ( rovněž „jako že“), a proto se z různých důvodů tvrdí, že náklady na výrobu neustále rostou, protože … ani nemá smysl všechny ty lži jmenovat! Pravda je někde úplně jinde – v ziscích! Ty jsou prý stále nedostačující, náklady rostou a zisky je nestačí pokrývat. Je otázka, nakolik je toto tvrzení relevantní, když zvážíme skutečnost, kolik hektarů zabraly (a nejen u nás) plochy slunečních fotovoltaických elektráren, kolik bylo vybudováno vodních, větrných a jiných alternativních zdrojů, na druhé straně ani enormně neroste spotřeba el. energie pro potřeby nových průmyslových komplexů či investic a spotřeba v domácnostech jak by smet. Vždyť ne jedna domácnost je nucena s ohledem na cenu za elektřinu omezovat spotřebu, takže kde je problém? V nenasytnosti výrobců, stále mají málo nahrabáno! Ale zpět k žárovce.
Jak výše uvedeno, úsporná žárovka není levnou záležitostí, tedy pokud se její ceny týká. Její výrobní cena sice může být relativně vyšší (u čínských však bude zcela určitě výrazně nižší, než u renomovaných výrobců), než cena žárovky klasické. Nicméně je potřeba vzít v úvahu, že by mohla být výrazně nižší, pokud by se vyráběla velkosériově. To se ovšem neděje. Jednak proto, že z globálního pohledu zřejmě není až tak akutní nutnost dosahovat výrazné šetření elektrickou energií, protože by tím poklesly tržby výrobců. Kdyby byla situace skutečně natolik vážná, že by byla potřeba razantního omezení spotřeby elektrické energie, jistě by se k takovému opatření přistupovalo mnohem radikálněji. Že to vláda (na popud jiných) umí, nám již několikrát úspěšně demonstrovala. Tím mám na mysli situaci, která by si vyžadovala podstatnou úsporu, ale nikoliv na úkor sníženého odběru el. energie. To by totiž znamenalo nižší tržby a zisky, což by nebylo žádoucí. Co by se ovšem udělat mohlo by bylo, zrušit výrobu klasických žárovek a začít velkosériově vyrábět kompletní řadu úsporných žárovek s prodejní cenou blízko cenám žárovek klasických
Mělo by to spoustu výhod: úsporné žárovky by byly pro zákazníky cenově dostupnější, snížili by se výdaje za elektřinu v domácnostech, lépe a rychleji by se prodávaly, jejich využitím by se snížila energetická náročnost výrobců i dodavatelů, snížil by se tím negativní vliv na životní prostředí,což by mohlo mít i blahodárný vliv na ceny elektřiny (zde si nejsem zcela jistý, ale důvod pro nižší či neměnnou cenu by byl dán),výrobci klasických žárovek by přešli na výrobu žárovek úsporných, čímž by rovněž netratili (snad jen pozdější obměnou, ale i s tím by si uměli poradit, pokud by nedávali garanci na šest let výdrže, ale třeba jen dva či tři roky apod.). Jedna problematická záležitost by snad nastala jen se zvětšenou, ale nemyslím že až tak častou likvidací použitých či vadných úsporných žárovek vzhledem k jejich odlišné či specifické technologii výroby a následnému způsobu likvidace. Což ovšem není problém neřešitelný. V podstatě by se však vyřešil problém s komoditou, zvanou elektrická energie. Protože zatím se všechny pokusy zdůvodnit zvyšování ceny elektřiny jeví (stejně jako u jiných komodit např. u vody, plynu apod.) jako nepravdivé s cílem nějak zdražování zdůvodnit, ale hlavně aby byly zachovány zisky výrobců a dodavatelů.
Zkušenosti máme např. se spotřebou vody kdy si z nás, odběratele, dělají výrobci a dodavatelé dobrý den. Když byl „jako že“ nedostatek vody naléhali na odběratele, aby s vodou šetřili. Když se tak stalo, stouply prý náklady na provoz a údržbu, nedostávalo se na nové investice, protože se snížil odběr a tím potažmo tržby a zisk. To je vedlo k potřebě zvýšit cenu, aby tyto potřeby mohli pokrývat. Dnes se vodou znovu šetří, protože cena v některých oblastech nepřiměřeně vzrostla (avšak ze zcela jiných důvodů, než bylo dříve prezentováno) a tento trend nadále pokračuje. Stejně je tomu i u elektrické energie a plynu. U těchto komodit už nejde o reálné a opodstatněné důvody zvyšování cen, ale chamtivost na stále vyšší zisky.Ty odrhovačky s burzami, omezenou těžbou v důsledku mezinárodní situace apod., těm může věřit jen hlupák.
Za totality se rovněž zdražovalo a je ještě v blahé paměti vtip, že vláda v čele se Štrougalem měla rozhodovat, co se zdraží. Začali tedy prvním písmenem abecedy: A = alkohol, B = banány, C = cukr, D = dřevo, E = energie a když přišli na písmeno F jeden člen vlády říká, že když F tak „fšechno“. Naše rozpočtově odpovědná vláda si zřejmě vzala z komunistů příklad a zvyšují, omezují, ruší a zdražují také „fšechno“, ani k tomu nepotřebují abecedu!
PS: Sám jsem si nedávno koupil úspornou žárovku 11 W, vydržela přesně 6 dnů! Dodávám, že v Lidlu ve slevě za 49,90 Kč, made in …. Schválně, hádejte! No nekupte to!
