Moody’s, rating a pan Polanecký.

Pan Polanecký je na iDNES.cz-blog řazen mezi VIP blogery. Přiznám se, že nejsem obeznámen se všemi jeho blogerskými úspěchy, které ho do ranku VIP vynesly, byť jen běžným nahlédnutím na výše karmy jeho blogů je patrné, že jsou hojně čtené a tedy i dle toho také karmou oceněné.

Nicméně mne zaujal jeho blog „Moody’s ocenila Nečasovu vládu“ a proto jsem si neodpustil prohlédnout si také příspěvky coby ohlasy na obsah článku, případně i k jeho osobě a reagovat na ně. Vzhledem k vysokému průměru hodnocení karmy autora 36,86 s poznámkou v VIP v závorce jsem očekával, že příspěvky k výše jmenovanému blogu budou pozitivní a budou blahořečit jeho autorovi. Byl jsem však zklamán, z uvedených příspěvků není ani jeden pozitivní, spíše naopak, jsou plné kritiky či záporného přijetí. Mám-li stručně vyjádřit podstatu blogů pana Polanského, pak se budu namátkou inspirovat jen v odezvách, nacházejících se v příspěvcích: pan Polanský je označován za zaměstnance ODS, který se má starat o reklamu a PR, je skalní příznivec ODS, případně názor, který bych považoval za velmi relevantní: Autor opět nezklamal, je stále více modřejší (pravicovější) a už mu nezbývá prostor pro vlastní názor. Ale nyní několik poznámek k článku. Nebudu analyzovat a popisovat obsah článku, k tomu je dostatek relevantních názorů v příspěvcích, ale chci ve stručnosti zmínit jiný fakt, který pan Polanský záměrně přehlíží a proto ani nezmiňuje. Je to typické pro až zaslepené pravicově zaměřené lidi, kteří se stali reprezentanty pravicové ODS ruku v ruce s TOP 09. Ten zásadní fakt je v zamlčování důvodů a příčin, které donutily poslední dvě vlády (s ODS) ke krokům, které zmiňuje pan Polanský. Konkrétně: v r. 1990 byly potvrzeny již dříve (před listopadem 89) politickými osobnostmi nové i staré éry vypracované plány. Krátce na to jejich realizací začalo největší drancování , loupení, krádeže, podvody a machinace od dob nájezdů Barbarů a jiných nájezdníků a dobyvatelů cizích území a majetků. Jmenovat aktéry není nutné, připomenu tedy jen několik faktů – kuponová privatizace, restituce, bankovní podvody a machinace (tunelování) při privatizacích a restitucích, záměrně podhodnocené prodeje státních podniků, družstev, majetků a přírodního bohatství, vše v řádech stovek miliard korun. Z počátku, v průběhu devadesátých let, kdy se důsledky takového trestuhodného rabování, rozkrádání, tunnelování a podvody ještě neprojevovaly ve státním rozpočtu nebo v jiných důsledcích a byly ještě ukočírovány i jednotlivé položky státního rozpočtu i státní rozpočet jako celek. Problém byl však v tom, že v rozkrádání a podvodech se pokračovalo přesto, že stát už byl pomalu ale jistě totálně rozkraden a ožebračen o několik stovek miliard, veškeré rezervy (včetně 80 mld. Kč na důchodovém fondu) byly již vyčerpány, že byla prodána podstatná část státního zlatého pokladu a také přesto, že bylo zcela evidentní, že se nedostává na udržení ekonomiky státu. Pokračovalo se dál v podvodech a machinacích prostřednictvím vládou jako systém uznávané korupce, zavedením kmotrovských vztahů a všehoschopné mafie, ve které se prezentovala jak Policie ČR, státní zastupitelství, tak i soudy a soudcovské mafie! A společnost šla systematicky ke dnu. Topolánkova vláda, aniž by respektovala skutečný stav věci, nijak nereagovala na situaci a nadále pokračovala v systematickém odčerpávání státních prostředků do předražených investic, které byly přidělovány přes kmotry spřízněným ( modroptáčnickým) firmám. V r. 2008 pak přišla na svět „ekonomická krize“, kterou po svém přijal ministr Kalousek s tím, že se krize ČR vyhne, resp. se jí netýká. Ignoroval všechny signály, fakta a skutečnosti, které následně českou ekonomiku totálně semlelo až do situace, kdy musela vláda činit řadu nepopulárních opatření. Kalousek rozeslal všem občanům složenku na zaplacení 124 tisíc korun státního dluhu, údajně způsobené ne výše uvedenými skutečnostmi a lidmi, ale proto, že prý tyto peníze občané „prožrali“. Celá řada opatření ve formě balíčků, úspor, škrtů, omezení, zrušení, zvýšení poplatků, cen, DPH a jiných forem měly posílit státní rozpočet. Pravda, jistých úspor se docílilo, ale to vše na úkor občanů, z nichž to pak nejvíce postihlo zdravotně postižené, sociálně slabé rodiny a seniory. Nutno dodat, že na své peníze si vláda, poslanci a politici (jak jinak), nesáhli. To však ani zdaleka nestačilo k tomu, aby se ekonomická krize (spolu s krizí politickou a společenskou) neprohlubovala a nastalo údobí bezhlavé úsporné politiky, aby se ČR skutečně nedostala do situace totálního ekonomického propadu, jak se to stalo Řecku a jiným státům jižního křídla EU. Situace ve skutečnosti sice nebyla až tak kritická, nicméně peníze ve státním rozpočtu z důvodů iracionální ekonomické politiky stále chyběly. Není divu, když koaliční vláda na jedné straně odírala své občany kde mohla, ale na straně ministerstev se i nadále „hodovalo“. Mj. ministerstva totiž velkoryse, na úkor své práce a povinností, předávaly podstatnou část své pracovní agendy a činnosti externím firmám, bratru za nemalé peníze. Jak dokladuje NKÚ, jen za rok 2011 a 2012 za vlády Petra Nečase stouply náklady některých ministerstev (především MPO a MMR a MŽP) na externí právníky a poradce až o 90 %. V r. 2011 bylo za tyto služby zaplaceno cca 183 milionů korun. Vládou realizované škrty, úspory a omezení výdajů se de facto týkalo jen občanské sféry, malopodnikatelů a živnostníků, ministerstva si však dál nakupovaly např. židle za 6 232 Kč za kus! To je řeč jen o třech ministerstvech. Při vědomí, že vláda má cca 14 ministerstev, pak v součtu jdou tyto „rozmary“ do stamilionů. Připočteme-li k tomu nehorázné platy a stotisícové odměny na všech ministerstvech, event. v polostátních podnicích (ČEZ, ČD, Lesy ČR atd.), pak už jdou tyto částky do miliard. Takto by bylo možné pokračovat do nekonečna, přesto pochybuji, že tyto fakta a skutečnosti přesvědčí zapřisáhlého pravičáka pana Polaneckého o omylu, kterého se dopouští pří chvále vlády P. Nečase. Nechci mu podsouvat ono známé: Čí chleba jíš, toho píseň zpívej“, ale jednostranná, nekritická a neopodstatněná chvála zkorumpované Nečasovy koaliční vlády je zcela mimo mísu. Jak poukazuje řada kritiků v příspěvcích, řada hodnocení ratingových a jiných agentur nejsou relevantní, ale spíše účelová, notabene bez záruky, že podklady, poskytnuté příslušnými státními orgány (min.financí, ČNB apod.) jsou věrohodné a nejsou záměrně zkreslovány tak, aby pro hodnocení agentur byly co nejpříznivější. Od všehoschopného Kalouska by to totiž nebylo nijak od věci, protože jemu dnes nelze věřit ani přání dobrého dne! Pan Polenacký se nechává nést na vlně (silně pošramoceného) pravicového populismu v usilovné snaze zlepšit rating a renomé samotné ODS, potažmo vlády p. Nečase, která zkolabovala způsobem neočekávaným, leč spravedlivým (Kdo jinému jámu kope, sám do ní padá). Opovrhuje fakty a argumenty, které jsou zcela evidentní a nezvratné, jenže ty se mu do jeho pozitivního vidění a hodnocení Nečasovy vlády nehodí. Reputace nestojí jen na hodnocení ratingových agentur, ale na reálných skutečnostech a měřitelných výsledcích pro společnost a občany. Ty jsou však tak ubohé, že o pozitivním hodnocení Nečasovy vlády nemůže být ani řeč. Tedy, abychom si rozuměli, kromě těch, pro které byla Nečasova vláda přínosem. Pohříchu jich zas není tak málo vezmeme-li v úvahu, jak pestrá byla (je) paleta těch (kmotrů a lobbyistů), kteří s vládou „spolupracovali“ a pomáhali ji korumpovat. Nic ve zlém budu-li se domnívat, že pan Polanecký nejspíše patří mezi ně. Svými názory a postoji k vládě P. Nečase to jen dokazuje. Vezmeme-li v úvahu i skutečnost, že se prezidentem stal M. Zeman a ne „kníže co je k nim“ blíže K. Schwarzenberg, že ODS ztratila to poslední co mohla a tou je důvěryhodnost, že jsou na řadě předčasné volby s předpokládaným vítězstvím ČSSD (včetně výrazného úspěchu KSČM), je to o důvod víc, aby se pan Polanecký snažil utlumit pád vlády ODS i reputaci pana Čistého v silně znečištěných kalhotách. Celá ODS by měla nastoupit tvrdou proceduru v čistírně. Pan chemický inženýr Kalousek jim jistě rád doporučí vhodný prostředek (nejspíše kyselinu sírovou). Takže rating(y), pane Polanecký, to je to poslední, co nás může přesvědčit a Vašem tvrzení, že hodnocení kroků Nečasovy vlády ratingovými agenturami je příznivé a že kroky Nečasovy vlády byly nepochybně dobré. Může být jen Vaší (případně ODS) malou útěchou, která však je ostatním občanům k ničemu. Jak úspěšná ve svém činnosti totiž byla vláda P. Nečase to potvrdila ona sama v čele s P. Nečasem! I mě je jasné, že z tohoto čtení pravičáci mít radost nebudou. Ale taková je realita, pane Polanecký!