Ideologicky a pragmaticky velký, vzrůstem malý (nic ve zlém) pan Cikrt, známý co by mluvčí, expert a pravá ruka bývalého ministra zdravotnictví Julínka (ODS), se nechal znovu slyšet. Sice nechápu, proč se jeho osobě, tím více jeho slovům přikládá taková důležitost, když už dávno není tím čím byl a věnuje se soukromé činnosti (byť v oblasti zdravotnictví), nicméně i tak stojí za pozornost jeho bědování nad vývojem českého zdravotnictví.
Pan Cikrt byl Parlamentními listy osloven, aby vyjádřil svůj názor na návrh senátora Schwarze na úplné (postupné) zrušení nemocničních poplatků, ke kterému mu on značné výhrady. Mj. konstatoval, že nemocniční poplatky měly pro zdravotnictví svůj ekonomický přínos, ale kromě jím vyčíslených úspor či zisků (v miliardách) a jejich následné (údajně) využití pro další účely ve zdravotnictví však nezmiňuje, proč se tedy zdravotnictví nachází tam kde je, když na jeho účet došly miliardy korun. Konec konců, je to otázka nejen pro něho v souvislosti se zdravotnictvím, ale i ve vztahu k jiným rezortům, např. samotného ministerstva financí, ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva dopravy, zemědělství atd., kde rovněž bývalí ministři v rámci Kalouskových úsporných opatření a škrtů měli dosáhnout výrazných úspor, které se však bohužel nikdy a nikde neprokázaly. Naopak, Kalousek s koaliční vláda činili další a další opatření k dalším úsporám na úkor občanů. Ale zpět k panu Cikrtovi. Zastává názor, že takové poplatky se osvědčily v civilizovaném světě (zda tím měl na mysli fakt, že ČR do zavedení poplatků nebyla civilizovanou zemí neuvádí) a že se osvědčily jako krátkodobé opatření do přijetí reformy zdravotnictví. Ani v tomto případě však není zřejmé, nakolik by reforma zdravotnictví podle Julínka (ODS) byla přínosem pro občany ČR. Přínosem by jistě byla, ovšem lze se oprávněně domnívat, že pouze pro hrstku zainteresovaných, již méně či vůbec pro pacienty. A jsme u merita věci. Pan Cikrt běduje: „ Pokud se zruší poplatky úplně, tak tím zdravotnictví poškodí, protože bude chybět stabilizační prvek, bude to díra do financí třeba praktických lékařů a dalších. Místo řečí o tom, co by se mělo zrušit, by konečně všichni páni politici měli říct, co dál se zdravotnictvím chtějí. (Zde je na místě otázka, proč tak neučinili politici do doby, než šla celá vláda do kopru, současný ministr je tam chvíli, takže na nějakou koncepci zdravotnictví je nutné mu dát potřebný čas). Nikdo nemá takový program,“ říká pan Cikrt. Je snad věštec který ví, že ani nový ministr, politická strana či kdokoliv jiný nemá žádný program?„ Zejména levice (aby si do ní také nekopnul, že ano)má program o tom, co zruší, co zničí, destruuje, ale co s tím, nenabízí (pozoruhodná úvaha!). Takže já mám vážné obavy nejen o naši zemi (z čeho tak asi usuzuje?), ale i o zdravotnictví jako takové!“ říká škarohlíd pan Cikrt! Přesto, zřejmě nechtěně, pan Cikrt konstatuje holou pravdu, když říká: „ Nejsme bohaté Německo, (k tomu závěru došel až nyní?), které zrušilo poplatky v době, kdy mělo velké přebytky (a k takovému konstatování přišel kde?). Jsme chudé Česko, jehož zdravotnictví je v posledních letech v deficitu (čí asi vinou, pane Cikrte, snad občanů a pacientů samotných?) a teď se to ještě prohloubí a bude se řvát, že není na platy zdravotníků a léčbu pacientů,“ uzavírá své černé prognózy pan Cikrt. Jaksi zapomíná, kdo poslední léta vládnul, kdo a kam zašantročil peníze, které šly od občanů do zdravotnictví, proč a jak hospodaří osm pojišťoven, včetně té největší VZP! Peněz bylo a je vždy dost, jenže s jejich odpovědným nakládáním je problém, zodpovědnost za ně neměl a nemá nikdo a podle toho také zdravotnictví a jeho finance vypadají. Takže pane Cikrte, pláčete nad špatným hrobem. Lze jen doufat, že Vaše pochybnosti o tom, že nikdo nemá žádný program se zdravotnictvím se nenaplní. To proto, že všichni vyžírkové, korupčníci, lobbyisté, podvodníci a překupníci z ODS a TOP 09 půjdou, resp. už šli, od válu. Všechno jde, jen se musí chtít. Tedy abychom si rozuměli, když budou lidé za nakládání s financemi odpovědni a budou sledovat dobro občanů a pacientů a nejen jako dosud, vlastní prospěch! Druhou pozoruhodností je postřeh rakouského deníku Kurier, týkající se o českého prezidenta Miloše Zemana. V rámci hodnocení jeho osobnosti a vztahu k občanům deník mj. uvádí, že hledá odpověď na otázku, co se tak Čechům na tomto, cituji „alkoholu náchylném a špatně oblékaném politikovi“ líbí? K tomu podle mého názoru lze říct jen tolik, že především si Kurier ani nemusí hledat odpověď, protože ať už bude jakákoliv, nikdy nebude zcela objektivní a pozitivní, protože vždy budou mít před očima svého „Kadla“. No a když už jsem u toho Kadla Šláfenberga nemohu si odpustit poznámku, že by si Kurier měl více všímat osobnost knížete nejen dřímajícího, spícího a … bohužel hůře oblékaného, než vidí M. Zemana, ale také třeba s ohledem na jeho velmi zajímavou kritiku rakouské politiky a šéfa diplomacie M. Spindeleggera. Jestliže rakouský Kurier tak bezostyšně pomlouvá garderobu M. Zemana, pak by si s ještě větším gustem měl smlsnout na garderobě Karla Schwarzenberga, který možná co do kvality a značek obleků a doplňků jistě může M. Zemanovi významně konkurovat, no jeho způsob ledabylého nošení a celkový vzhled v těchto oblecích (ve vztahu k protokolu) vypadá hůře než rakouský sedlák. Vzpomeňme jen jeho červené ponožky, nedbale nošené sako, podezřelé fleky na kalhotách (zřejmě z nechtěného úniku moči) a to už nemluvím o jeho nediplomatické, pro veřejnost i jinak nedůstojné pospávání (neboli tzv. faux pas) v parlamentu či kde jinde. Jeho nedokonalou či špatnou češtinu a výřečnost jako diplomata či veřejného politika by nejspíše „nestrávili“ ani doma v Rakousku. Přesto, poněkud méně nákladné, méně značkové, ale zcela v souladu s protokolem oblékaný prezident Zeman jim jaksi vadí. Nebo jim snad vadí, že M. Zeman doma „na Vysočině“ chodí v džínách a kárované košili? Potom pardon, Kuriere, ale čeho je moc… No a pokud jde o Zemanovy náchylnosti k alkoholu, pak by si měl slavný Kurier všímat i jiných státníků, kteří holdují nejen alkoholu, ale i děvkám, hazardu a jiným neřestem. Jakkoliv si M. Zeman občas rád soukromě „přihne“ neznamená, že se tím diskvalifikuje jako prezident. Kromě problematického případu „virózy“ v souvislosti s českým pokladem se M. Zeman nikde neprojevil opilecky, aby se mu to předhazovalo jako negativní vlastnost coby státníka. Jenže, kdo chce psa bít, hůl si vždy najde! Že Kuriere?
