Je to o tom jak prožívat svůj život. Svoboda volby toho, co se bude dít je dar, se kterým se naučíme žít.
Takovým obecně přijatelným rčením se stalo: každý je tak starý, jak se cítí. Co se ale pod ním skrývá? Jak dosáhnout toho, aby to, co si myslím či cítím, bylo v rovnováze s tím, čeho je schopné moje tělo? Právě ona nerovnováha mezi myslí a tělem způsobuje, že nejednám tak, jak bych měl. Navenek se to projevuje třeba tak, že si způsobím nějaký úraz (=mysl přecenila schopnosti těla), nebo v opačném případě se stavím rezolutně a odmítavě k činnostem, které by tělo přitom hravě zvládlo, např. radostný pohyb, sex, práce, kultura.. Jak dosáhnu rovnováhy? Přijetím faktu, že život je změna, a sice nutná změna. Ale pozor, onou změnou rozumím vnitřní změnu v chápání a posuzování věcí. Chci upozornit zejména na tento fakt, protože pojmem změna může někdo (jako i já sám do nedávna) myslet změnu vnějšího okolí. Například změnu stavu svobodný(á) na ženatý(vdaná) nebo obráceně, změnu bydlení, změnu místa bydliště, nové auto, novou ženu, nového muže, narození dětí… toto vše jsou však vnější změny. Ty rámují náš život, jsou statické, ale tím, co způsobuje, aby tyto vnější změny nastaly, je naše vnitřní změna. To je podstatné. Bez této vnitřní změny mysli by nikdy k těm vnějším změnám nedošlo. A protože je celá naše planeta a vše na ní v neustálém pohybu, tak i my lidé, včetně mě, jsme v pohybu. A onen pohyb přináší změna. U lidí změna vnitřní, která je „motorem“ pohybu. Aby však změna byla správná, musí být v rovnováze s myslí, tělem a přírodními zákony. Proto je nezbytné, aby změny, které v životě probíhají, byly v rovnováze těla a mysli. Toto nepředstavuje žádné omezení v životě, ale naopak naprostou svobodu v konání. Rozhodnu-li se pro něco a v dané chvíli na to „tělo nemá“, musím např. trénovat a postupnými kroky na to mé tělo připravit. Platí to i obráceně: pokud mám tělo schopné třeba sportu nebo zpěvu a nevyužívám to, musím natrénovat a připravit svou mysl na to, aby přijala závěr, že na to mám, a pak se stanu sportovcem nebo zpěvákem. Například. Platí to beze zbytku pro všechno. V tom spočívá ta úžasná svoboda. Stáří je nepřijetí nutnosti vnitřní změny. Samozřejmě, smrt čeká každého z nás, ale to je také změna.
