Pane autore, nevím proč, ale připomněl jste mi starý vtip: Sovětský svaz rozpoutal takový boj o mír, že nezůstal kámen na kameni.

Váš článek mi trochu zavání sociálním inženýrstvím. Když se nějaký Uganďan rozhodne pěstovat růže na řez místo čehokoliv jiného, já bych mu do toho nekecal.

Ale ohledně té skromnosti s Vámi naprosto souhlasím. Kdybych nehulil a nechlastal, tak nevím, co s penězi.

Já si myslím, že hodně záleží na rozumném organizování a správném rozdělování. Míru nejvíce škodí organizování podvodů a násilí, na druhé straně hloupost a bezmoc. Problém je, že jsou to fuzzy kategorie, takže těžko lze odlišit třeba tzv. rozumný přístup a korupci, agresi a obranu, právo a bezpráví, mravnost a nemravnost, hloupost a chytrost, pravdu a lež.

Hlavní problém je, že na tohle je přesně princip existence současného kapitalizmu. Neříkám, že kapitalizmus jako ekonomický systém takový být zákonitě musí, problém ale je v hamižnosti člověka jako tvora.

Podobně jako komunizmus byl nereálný, protože nerespektoval přirozenost člověka, tak stejně největší problém kapitalizmu je že je slepý vůči přirozenosti člověka - sobeckosti. Výsledkem je kapitalizmus v dnešní podobě.

Podporovat mír?

Ano, ale ne za každou cenu. Někdy je ale čas, aby se člověk pral.

A, bohužel, ten čas nastává (pokud tu už není).