Tak už nám to začne. Čekali jsme sedm dlouhých let, než pod Lízátka zase přijede první liga.
My pravověrní mučili jsme se šest nekonečných sezón při sledování spíše nepovedených než povedených zápasů Votroků ve druhé lize, s pozdviženým obočím jsme sledovali příchody a odchody trenérů, kteří se střídali jako na běžícím pásu, nevěřícně jsme kroutili hlavami nad příchody nových plejerů, jejichž fotbalový um měl našim barvám pomoci ke kýženému postupu, leč jejiž reálná fotbalová kvalita v drtivé většině případů stačila s bídou pro naše bengo, které se propadlo postupem času do divize. Občas se nás na rozlehlém Malšáku sešlo ledva pár set a v podzimním chladu, vyfoukaní z toho vídrholce, sledovali jsme nezáživná druholigová představení, kdy nejen soupeři, ale ani naši černobílí nedokázali s míčem nic víc, než nešikovně jej posunovat po hřišti a doufat v gólový zázrak. Brblali jsme společně nad kroky našich directorů, kteří nemilosrdně prodali každého, kdo se v našem teamu dokázal uvést alespoň jednou povedenou střelou či příhrou, a bojovali přitom po jejich boku s hradeckým Magistrátem o holé přežití našeho klubu, když MUDr. Voda zpoza louže dal Votroky k prodeji. Po vítězném souboji s magistrátní Hydrou jsme doufali v rychlý obrat, ale ten nepřicházel a naše melancholie se prohlubovala s každým pohledem na prvoligovou tabulku, kde Hradec chyběl už pouze nám - pár tichým bláznům s černobílým srdíčkem. A na jaře 2009 dostoupila mizérie téměř na vrchol, nebojovali jsme o postup, ale reálně nám hrozil pád do fotbalového třetiligového hrobu. A tu se nebesa konečně nad Bílou věží otevřela, fotbalový Pánbůh osvítil naše directory a vnuknul jim jméno novéhou kouče, který s lavičky svou prací pozvedne náš černobílý prapor k výšinám - Vašek Kotal. A s jeho příchodem jakoby nová míza začalo kolotat Hradcem, hra se polepšila, příhry zpřesnily, střely počali míti potřebnou sílu a faleš. A velký kapitán Wozniak vedl svůj team od výhry k výhře, stejnojmený syn našeho slavného šutéra Pavla Černého, Rum mladší, začal posílat míče do sítě, Fíša a Hoffi pracovali v poli jako bezúnavní bojovníci a Vašek Pilař, obklopen dalšími borci v černobílém, přikládal pod kotel našich úspěšných mačů ještě polínka fotbalové parády. A naše srdce zaplesala a ožila, a naše řady se pozvolna rozrůstaly o další a další příznivce, kteří chtěli ten nový Hradec vidět při jeho spanilé jízdě druhou ligou, a ta jízda byla téměř bez zastávek, jen málo bodíků jsme přepustili soupeřům a tak přišel ten kýžený okamžik, kdy v osudí první ligy bylo opět jméno Hradec Králové. A tu ruka osudu přiřkla nám pro první souboj soupeře nejtěžšího, železnou Spartu s Kuckou, Sionkem, dnes vyfaulovaným Řepkou, nadějným Kadlecem, šikovným Wilfriedem. A tak proti favoritovi začínají Votroci svou prvoligovou sezónu, kdy musíme sbírat bod k bodu, protože pýcha nesmí zaslepit naše oči a ty musí zříti realitu - čeká nás těžká cesta málo zkušeného kádru, a světélkem na konci je udržení. Nemůžeme našim soupeřům slíbit velké zápasy a gólové přestřelky, ale musíme slíbit sami sobě tvrdou práci a velké, bojovné srdce.
Tak vítejte v lize, VOTROCI !!!
Ahoj Starťani, těšíme se na vás a nerozsekejte nám Hradec ! A vezměte si příklad ze Slávie, bod z venku je zlatej !!! .-)))
