Je na čase smířit se s dopingem (?)

Světový sport zabřednul v nebývalé krizi jménem doping a neumí si s ní poradit. Dokonce i česká ikona boje fair play Kateřina Neumannová nedávno připustila, že ve svých začátčích uvažovala o používání nedovolených prostředků, a že si sama není jistá, jak by se ve své lidské nezralosti rozhodla, kdyby věc nekonzultovala se svým trenérem. Realita však vede některé pesimisty ke konstatování:"berou všichni".

Olga Danilovová-Ruské běžkyně na lyžích, která byla usvědčena z používání dopinguArchiv

Uváděl jsem tu Kateřinu Neumannovou. Osobně doopravdy věřím, že je symbolem poctivého boje o vítězství. Kolik dalších takových sportovců je? Těžko říct... K pochybám nás však vedou neustále nové a nové dopingové skandály. Vždyť i nad atletickým idolem 80. a 90. let Carlem Lewisem, jenž byl kromě svým mimořádných sportovních kvalit obdivován také za razantní odmítání nedovolených prostředků v době, kdy atletice vládl řízený doping východního bloku, visí otazník, zda bylo všechno doopravdy tak "čisté".

Na pomyslnou špičku ledovce si v poslední době vyjeli cyklisté. Před týdnem začala Tour de France. Nejprestižnější závod se ocitl v zapeklité situaci. Po poslední vlně dopingových přiznání je jejím posledním nezpochybňovaným vítězem legendární Migueal Indrurain, který závod vyhrál naposledy v roce 1995! Cyklistika trpí, sponzoři ji houfně opouštějí. Z hlediska financí klíčový německý trh se obrací k cyklistice zády. Mnozí v tom vidějí naději. Cyklistika přijde o zdroje a doping tak přestane být snadným prostředníkem k velkému jmění. Investice do zakázaných prostředků přestanou být výdělečnými a cyklistika se očistí. Já se ale ptám, jak dlouho potom cyklistika bez dopingu vydrží? Podle mě jen do té doby, dokud se s ní opět neoběví nové idoly. které přitáhnou k tomuto znovuzrozenému sportu velké sponzory. Tento proces pochopitelně neplatí jen pro cyklistiku. A tak nutně stojíme před otázkou, co s tím? Je chválihodné, že sportovní svazy a federace investují stále větší prostředky do dopingových kontrol, ale ještě mnohem větším objem investuje "druhá strana", a proto na ni kontroloři ztrácí stejně jako svého času ztrácela Kateřina Neumannová na fenomenální Rusky. Občas je porazila, ale většinou vedla boj s větrnými mlýny.

Zbývá tedy jediná možnost. Smířit se s tím, že doping je součástí vrcholového sportu. Pro fanoušky by situace ulehčila. Nemuseli by ze svých zdí strhávat plakáty idolů, kteří se očernili dopingem a vyvěšovat na jejich místa další "naděje". Pokud by takový sport přijali fanoušci, tak by jistě nevadil ani sponzorům. Pak už by záleželo jen na samotných sportovcích, jestli by jim používání dopingu stálo za pomíjivou slávu a úspěchy... Vivat Kateřina Neumannová