Točíme se v kruhu nebo ve spirále?

Několik let jsem tu nebyla. Navazuji na minulost a ocitám se v bodě, kde už jsem jednou byla. Na začátku něčeho. Budu pokračovat stejně jako kdysi, jen nevím, jestli to bude v kruhu nebo spirále. Život ukázal, že obojí je možné.

Obojí je možné i navzdory tvrzení, že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Vstoupíš, ale možná se pokaždé ponoříš do jiné hloubky. Můžeš přijít na stejné místo, kde jsi se brodil před léty, jenže dno bude jinak vymleté, jiný proud ti bude omývat nohy, nebo nedej bůh, je podrážet, jiný tvar budou mít vlny a vlnky na hladině. Jiné bude počasí, které bude ovlivňovat tvoje rozhodnutí, zda do vody vstoupit či nikoliv. Jiná bude roční doba a i kdyby jsi vstoupil do vody na stejném místě, ve stejný den, měsíc, hodinu, minutu i vteřinu, všechno bude jiné. Ale bude to zase nové, krásné, podnětné. Jde o to, jak to uchopíš ty a vůbec nejde o to, kdy se to stane. Všechno je pomíjivé, všechny proměnné jsou jiné. Zůstává jen to deja vu a ty.